V ruském městě Norilsk se tento týden objevil vyhladovělý lední medvěd. Ze svého přirozeného prostředí v Arktidě ušel stovky kilometrů. V jakém stavu podle vás zvíře bylo?

Bylo na něm vidět, že je ve špatné kondici, bylo vyhublé, apatické. Kromě podvýživy mohou hrát svou roli i nemoci. Lední medvěd je přizpůsobený životu na ledu, není zvyklý pohybovat se tak dlouho po zemi.

Jak se medvěd do města dostal?

To, že medvěd přijde do města, je až následek řetězce jevů. Hlavním problémem je, že se dostane na pevninu, protože je zvyklý zejména na pohyb po mořském ledu. V posledních dekádách se však množství ledu v Arktidě zmenšuje a období, kdy moře není zmrzlé, bývá delší. V Rusku na jaře odplouvají kry směrem na sever, a když medvědi tuto dobu nestihnou, mohou uváznout na pevnině. Letos to navíc může souviset s abnormálními teplotami na jaře, kdy na polárním kruhu bylo až 30 stupňů Celsia, takže o třicet více, než je běžné. Proto pravděpodobně došlo k tomu, že na pevnině a přilehlých ostrovech uvázlo vetší množství medvědů.

Zmíněný případ medvěda v Norilsku tedy není ojedinělý?

Není. U jednotlivce může hrát roli náhoda, že se třeba někam zatoulá, ale u ledních medvědů je to už delší dobu trend, který bude pravděpodobně pokračovat, pokud budou pokračovat i klimatické trendy z posledních desetiletí.

Podobné události zaznamenali například na ruském souostroví Nová země, kde letos uvízlo vetší množství medvědů. Další případy jsou z Aljašky a celé Arktidy, která je k oteplování náchylnější než jiné části světa. Obecně je oblast kolem severního pólu málo osídlená, ale na těch pár obývaných místech je větší pravděpodobnost, že se setkáte s medvědy.

Související

K domům se blíží lední medvědi. Na ruském souostroví Nová země vyhlásili stav nouze

Co je na lidských obydlích láká?

Potrava. Oproti šelfovému moři (které pokrývá okrajovou část kontinentu - pozn. red.), kde se normálně vyskytují, jim pevnina nabízí méně potravy. Živí se například ptáky nebo zbytky velryb, kterých je ale málo, a to jim nestačí. Navíc mají dobrý čich, což je také láká k lidským obydlím.

Lední medvěd preferuje masitou potravu. Pokud ale hladoví a není zbytí, tak vyhledává skládky a podobné zdroje potravy, stejně jako tomu bývá u medvěda hnědého.

Hrozí konflikty mezi lidmi a medvědy?

Obecně je lední medvěd pro člověka nebezpečnější než ten hnědý, protože se živí téměř výlučně lovem. Medvěd hnědý je během letní sezóny všežravec se silným sklonem k býložravosti.

Ledních medvědů ale na světě zbývá jen pár desítek tisíc a většina z nich se zvládne dostat do Arktidy, takže těch zvířat na pevnině není mnoho a riziko konfliktu se snižuje. Vyšší je naopak tam, kde došlo k velkému úbytku ledu a na místě je mnoho turistů.

Dělají něco podobného i jiná zvířata?

U ledního medvěda jde o extrémní případ a je to víc nápadné, protože toto velké zvíře se normálně po pevnině nepohybuje. Zároveň ale může chodit mezi mořem a souší.

Změny klimatu ale ovlivňují i ryby, mořské ptáky hnízdící na pobřeží nebo třeba tuleně. Arktida je složitý ekosystém, kde jsou oteplováním ovlivněny tisíce zejména mořských druhů.

Nicméně i v jiných oblastech vidíme stahování zvířat k lidským sídlům dnes a denně. Můžeme to zaznamenat u ptáků a dalších živočichů v zimě, když nedokážou v krajině, kterou ovlivnil člověk, sehnat dostatek potravy. 

Přestože je lední medvěd extrémní případ, uvedl byste i jiný konkrétní příklad, který do stejné míry ovlivňují klimatické změny?

Obecně jsou oteplováním nejvíc ovlivněna zvířata z Arktidy a hor, která jsou závislá na chladném klimatu. V současnosti je to jen malá část planety, proto tam jsou dopady oteplení velké. Příkladem může být levhart sněžný, který žije ve vysokých horách. Pokud se oteplí, zmenší se prostor, kde se druh může vyskytovat, a tak se posune do vyšších nadmořských výšek.

Video: Tato fotka zaskočila i vědce. Důkaz, že globální oteplování postupuje, říká ekolog

11:05

Svět obletěl snímek psí smečky, která vypadá, jako kdyby běžela po hladině moře. Pořídil ho dánský vědec na severozápadě Grónska. | Video: Daniela Drtinová