* Cena barelu letos strmě stoupala, pak ještě strměji padala * Kdo tratí? Hlavně Saúdská Arábie, Írán, Irák, Rusko a Venezuela * Někteří analytici tvrdí, že dlouhodobě nízká cena není výhodná ani pro státy závislé na jejím dovozu
Praha - Rok 2008 je kromě jiného také rokem ropy. Už dávno vývoj jejích cen tolik nepletl hlavu analytikům a ekonomům.
A už dávno nenutil země produkující ropu, těžařské firmy ale i obyčejné motoristy a spotřebitele střídavě k úsměvu nebo pláči.
Nový rok začalo černé zlato zostra. Cena americké lehké ropy překonala hned 2.ledna magickou hranici sta dolarů za barel. Jedna analýza za druhou tvrdila, že surovina už nikdy příliš levná nebude a spíše se musí počítat s dalším zdražováním.
Bush prosil Abdalláha
Dlouho to tak skutečně vypadalo. V červenci už cena za barel vystoupala na dosavadní rekord 147,27 dolaru. Státy s ekonomikou založenou na vývozu ropy snily o báječné budoucnosti: řada arabských zemí, Írán, Rusko, Venezuela, Libye či Angola.
Těžařské společnosti po celém světě zaznamenávaly rekordní příjmy. Americký prezident George Bush prosil skoro na kolenou saúdského krála Abdalláha, aby zvýšil těžbu a tím předraženou ropu zlevnil.
Ceny šroubovalo vzhůru několik faktorů. Pokles zásob ropy v USA, slabý dolar, dlouhodobě a celosvětově vysoká poptávka po surovině, napětí kolem Íránu, neschopnost Iráku zvýšit kvůli pokračujícímu násilí v zemi vývoz suroviny.
Globální finanční krize a obavy z celosvětové recese ale vše obrátily na hlavu. Poptávka po ropě prudce poklesla, což je hlavním důvodem stejně prudkého poklesu cen.
Teď se naopak radují státy závislé na dovozu suroviny a například i řidiči při každé zastávce u benzínové pumpy. Z téměř 150 dolarů za barel americké lehké ropy je dnes méně než čtyřiačtyřicet dolarů.
Téměř nikdo takový skok a takovým směrem nepředvídal. Spíše se čekalo, že případný útok USA na Írán naopak vyžene ceny nad 200 dolarů, ne-li výše.
Teď jsou všichny ve výhledech opatrnější, méně kategoričtí.
Příští rok se podle mnoha odhadů bude cena pohybovat převážně mezi 55 až 62 dolary za barel. Pokud nepřijde znovu něco neočekávaného, což ale vzhledem k dosud nejistým dopadům krize nelze vyloučit.
"Cena v prvním črvtrtletí ještě poklesne na nějakých 40 dolarů, pak se ustálí mezi padesáti až šedesáti," tvrdí analytik Chris Hyzy z Bank of America.
Návrat ke 100 dolarům je daleko
Prognostik Nariman Behravesh z IHS Global Insight předpokládá, že v několika následujících letech se bude za barel platit mezi sedmdesáti až osmdesáti dolary.
Ropní producenti se samozřejmě se současným stavem nechtějí smířit. Saúdská Arábie oznámila, že minimální "férovou" cenou je 75 dolarů za barel.
Zásoby ropy (odhad)
Země mld.barelů Saúdská Arábie 261 Kanada 178 Írán 126 Irák 112 Spoj. arab. emiráty 98 Kuvajt 96 Venezuela 78 Rusko min. 72 Libye 39 Nigérie 35Země s největšími zásobami černého zlata musí nyní omezovat výdaje do mohutné výstavby, kterou v posledních letech rozjela kvůli rychle rostoucí populaci v království.
V Íránu vývoj spěje k politické krizi. Protože někteří ekonomové a politici z reformního tábora vyčítají prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi, že vysokých cen nevyužil k oživení ekonomiky a Írán bojuje s ještě větší inflací a nezaměstnaností.
Rusko po letech ekonomického růstu čeká zpomalení, protože boom byl založen na vysokých cenách ropy a zemního plynu.
Stejně tak se Irák obává o svoji ekonomickou rekonstrukci, protože rozpočet na příští roky zřejmě bude skromnější, než vláda v Bagdádu plánovala.
Naproti tomu Japonci chtějí věci nechat tak, jak jsou. "Země vyvážející ropu neustále hovoří o nějakém nutném růstu cen. My to vidíme jasně. Čím levnější ropa, tím lépe pro nás," prohlásil nezvykle otevřeně a nediplomaticky japonský ministr obchodu Tišihiro Nikai.
| Bojíte se o práci? Šetříte? Diskutujte o finanční krizi |
Budou škodní všichni?
Agentura Reuters ale ve své analýze upozorňuje, že z dlouhodobého hlediska může být nízká cena ropy škodlivá pro všechny.
"Nízká cena trvající příliš dlouho omezí investice do ropného průmyslu. To ohrozí zásobování a dodávky v budoucnosti. Nízká cena také nebude nutit země závislé na dovozu k vytváření zásob. V neposlední řadě se omezí nebo odloží práce na vývoji alternativních energií, které by méně zatěžovaly životní prostředí." uvádí se v textu.
