Dětská práce je v Pákistánu běžná, ovšem v horských oblastech Kašmíru, nejhůře zasažených nedávným zemětřesením, byla až dosud situace lepší a děti tak měly menší problémy se školní docházkou. Nicméně následkem zemětřesení, které zabilo více než 73 000 lidí, byla většina škol v oblasti zničena. Některé z nich byly znovu otevřeny, ale mnoho žáků nemá stále kde studovat.
PŘEČTĚTE SI: Oběti mrznou, Pákistán potřebuje pomoc
Někteří, jako čtrnáctiletý Muhammad Irfan, místo školy začínají pracovat. Nutí je k tomu katastrofální situace po zemětřesení. "Musím pomoci své rodině, protože máme velké problémy, ztratili jsme všechno, co jsme měli," říká Irfan.
Chlapec vysvětluje, že dům jeho rodiny byl zničen a příbuzní potřebovali jídlo. Škola, do které dříve chodil, nebyla dosud otevřena, a tak i proti vůli otce přijal práci poslíčka. Dětský fond OSN (UNICEF) se obává, že v Kašmíru je dnes daleko více dětí jako je Irfan.
Mnoho lidí tradičně odchází z Kašmíru za prací do níže položených oblastí Pákistánu. Podle Mekbula-ur-Rehman Abbásího, předsedy pákistánské organizace pro péči o děti, nyní vedle dospělých odchází pracovat i velké množství dětí. "Spousta dětí se stěhuje z hor a začíná pracovat v domácnostech v nížině," říká Abbásí.
Vrátit děti do škol se nedaří
Kromě potřeby pomáhat rodinám nutí děti do práce i skutečnost, že nemají žádnou jinou pravidelnou činnost. Vláda se sice snaží vrátit děti do škol, ale zatím není příliš úspěšná. Situaci se snaží zlepšit i UNICEF, který otevřel 231 dočasných škol, zejména v táborech pro uprchlíky, kteří přišli o střechu nad hlavou. Pomoci má i 2040 kompletních sad školního vybavení pro malé skupinky dětí žijících v odlehlých oblastech.
Připomeňte si říjnové zemětřesení v naší INTERAKTIVNÍ GRAFICE.
Vedoucí pracovnice organizace UNICEF pro vzdělávání Ellen van Kalmthoutová vysvětluje, že děti potřebují pravidelný životní rytmus. "Pokud jsou zbaveny po příliš dlouhou dobu svých každodenních rituálů, je pro ně velice obtížné najít jistotu," říká.
Nadcházející zima, která přináší obavy o zdraví a život přeživších, způsobuje problémy i školám, které často vyučují pod širým nebem. "Pokud je zima a deštivo, učitel musí poslat děti domů," říká van Kalmthoutová.
Přestože o něho mají ostatní obavy, malý Irfan je na svou práci a pomoc, kterou přináší rodině, hrdý. "Většina dětí zůstává ve městě a čeká na záchranu," říká.
