Amsterodam - Když před 33 lety usedala na trůn, Nizozemci královskou rodinu zrovna nemilovali. Byl rok 1980 a zemí zmítaly rozsáhlé sociální nepokoje.
Heslo "Geen woning, geen kroning" (česky Žádný byt, žádná korunovace), které si na transparenty napsali okupanti domů v mnoha částech Nizozemska, se stalo symbolem nástupu mladé královny Beatrix k moci. Jí i celou královskou rodinu tehdy musely chránit zástupy policistů.
Oblibu Nizozemců si ale dokázala vybojovat. V úterý pětasedmdesátiletá královna po více než třech desetiletích abdikuje. Pochlubit se může mimo jiné tím, že má - přes četná kontroverzní rozhodnutí a pády - na své straně 80 procent Nizozemců.
Hrála před i za kulisami
Cizinci si Beatrix vybaví nejspíš jako elegantní usměvavou dámu s typickým účesem (přezdívá se mu "beatrixkapsel" a prý připomíná helmu) a některým z jejích nepřehlédnutelných klobouků.
Nizozemci si ji zase budou pamatovat jako někoho, kdo měl ke všemu co říct a rád a často mluvil do politiky. S politiky uměla držet krok i proto, že měla coby vystudovaná právnička hluboké politické znalosti.
Znalci královské rodiny o Beatrix říkají, že umí mistrně operovat nejen před, ale i za kulisami. Za jejího vládnutí se v Nizozemsku vystřídalo celkem pět premiérů - a všechny si pravidelně volala na reportování k sobě do paláce.
V rozhovorech je prý na některé věci "upozorňovala", případně kladla otázky (vměšovat do politiky se oficiálně nesměla). Přesto ji nizozemský tisk, kupříkladu deník Volkskrant, nejednou upozornil, že by neměla "do všeho strkat nos".
Teprve loni přišla královna o právo ovlivňovat sestavování vlády. Hodně se angažovala v integraci cizinců do nizozemské společnosti a otevřeně varovala před pravicovým populistou Geertem Wildersem.
Služba zemi
"Vždycky jsem považovala za výsadu, že mohu dát svůj život do služby naší zemi," řekla Beatrix v projevu, kterým se loučila s poddanými.
Pro aktivní roli v nizozemské politice měla ostatně ty správné vlastnosti. I přímo z královské rodiny nejednou zaznělo, že všechno musí vždycky být podle jejích představ.
Spolupracovníci královnu popisují jako velmi pracovitou, nekompromisní a puntičkářskou.
"Její perfekcionismus je pozoruhodná vlastnost," nechal se kdysi slyšet její manžel Claus. "Pro ty, co s ní pracují, to není vždycky jednoduché."
Claus - z vyvrhele miláček národa
Právě Claus von Amsberg, německý diplomat původem z nižší šlechty, byl v práci i doma jejím nejdůležitějším rádcem.
Nizozemcům se to zpočátku moc nelíbilo. Když si ho Beatrix brala, psal se rok 1966. "Jen málo Nizozemců bylo pouhých 20 let po válce připraveno akceptovat Němce v čele země," připomíná deník Spiegel Online.
Samotnou Beatrix ostatně nacisté donutili za války opustit zem. V roce 1940 odešla jako dvouletá s babičkou, královnou Wilhelminou, a celou rodinou do exilu.
Válka se jí pak znovu připomněla cestou do kostela na svatební obřad. Nizozemci na královský pár pokřikovali "Geh nach Haus, Claus" (Jdi domů, Clausi), kousek od nich zapalovali dýmovnice. Beatrix se Clause přesto nevzdala.
Nizozemci to ocenili až mnohem později, královnin muž se díky svému stylu a šarmu časem stal dokonce nejoblíbenějším z celé královské rodiny.
Ze sňatku navíc vzešly tři děti. A protože se jako první narodil Willem-Alexander, bylo jasné, že po Beatrix usedne poprvé od roku 1890 na nizozemský trůn nikoliv žena, ale muž.
Mamutí oslavy
V úterý, v den abdikace královny Beatrix, se jen v ulicích Amsterodamu čeká 800 000 lidí.
Jednu z nejvlivnějších a nejoblíbenějších panovnic moderního Nizozemska přijedou pozdravit i dvě desítky delegací královských rodů z Evropy a dalších kontinentů, například z Japonska, Jordánska a Thajska.
Poddaní Beatrix odpustili i to, že vedla nejnákladnější monarchii v Evropě. Nizozemské daňové poplatníky stála každý rok 39,4 milionu eur (miliarda korun).
