Brusel - V Bruselu v noci na úterý zkrachovalo jednání o rozpočtu Evropské unie pro příští rok.
Analytici odhadují, že krach by mohl zdržet i vyplácení dotací pro členské země. Rozpočtové provizorium by zmrazilo například program, němž se unie zavázala vyplatit celkem pět miliard eur na energetické projekty a na rozvoj vysokorychlostního internetu v odlehlých oblastech.
Dotklo by se to stavby plynových zásobníků v Česku na něž společnost RWE Transgas získala 900 milionů korun.
Provizorium až do jara?
Nejistota v EU potrvá možná až do jara, kdy by mohla unie nový rozpočet schválit.
Evropská komise sice již odstartovala přípravy nového návrhu, ale ty nejspíš několik měsíců potrvají. Od ledna 2011 tak evropská sedmadvacítka bude fungovat v režimu takzvané "provizorní dvanáctiny".
To znamená, že každá z rozpočtových kapitol bude každý měsíc "naplněna" finančními prostředky, které odpovídají danému měsíci v letošním rozpočtu.
Co se stalo?
- Jednání o rozpočtu Evropské unie zkrachovala v noci 15. září.
- Unie se tak nejspíš vůbec poprvé v historii ocitne v takzvaném rozpočtovém provizoriu.
- Bude tedy hospodařit podle letošního rozpočtu.
- Jednání se "nezadrhla" na výši výdajů, protože europoslanci souhlasili s úspornější verzí rozpočtu, kterou navrhly členské státy. Výdaje se tak měly zvýšit jen o 2,9 procenta ve srovnání s letošním rozpočtem.
- Výměnou za svůj souhlas ovšem zákonodárci žádali přístup k jednáním o rozpočtu pro roky 2013 až 2020, o němž unie v současnosti začíná debatovat. Parlament by rád prosadil, aby unijní rozpočet nebyl závislý jen na příjmu od národních vlád, ale měl k dispozici i vlastní zdroje. V úvahu připadá například jednotná evropská daň. Parlament nicméně nemá na účast při podobných jednáních z unijních smluv nárok, což zdůrazňují některé země.
- "Stávající situací nejsem překvapen, připadá mi ale neuvěřitelné, že parlament v situaci, když celá unie šetří, chce navýšení rozpočtu," uvedl po dnešní schůzi české vlády Nečas. Členské státy podle něj parlamentu neustoupí.
- Pokud unie skutečně zamíří do provizoria, nejkřiklavějším příkladem neúspěchu bude nový diplomatický sbor EU, na jehož provoz nebudou peníze. S jeho vytvořením počítá lisabonská smlouva. Má v něm působit zhruba 8000 lidí, z nichž bude zhruba 1200 diplomatů. Rozpočet sboru dosahuje téměř 230 miliard korun.
Krach jednání rovněž značně poškodil vztahy mezi státy a unijními institucemi. Na stranu Evropského parlamentu se přidala i Evropská komise.
Šéf komise José Barroso ostře kritizoval státy, které vyjednávání zablokovaly.
"Ti, kteří si myslí, že porazili Brusel, se tak akorát střelili do nohy. Měli by si uvědomit, že to je facka všem lidem v Evropě a v rozvojovém světě. Tohle totiž není rozpočet pro Brusel. Jsou to příjemci unijních programů, kdo pocítí dopad tohoto krachu," uvedl Barroso.
Zásobníky (nejen) na Moravě
RWE Transgas má připraveny projekty na rozšíření zásobníků na jižní a severní Moravě. V příštích letech chce společnost podle svých dřívějších vyjádření do těchto projektů investovat až sedm miliard korun, což navýší kapacitu zásobníků firmy až o třetinu.
Přestože podle britských a nizozemských diplomatů, jejichž představitelé nakonec jednání o rozpočtu zablokovali, provizorium příliš velké škody nepřináší, podobně postižených projektů může být v Evropě celá řada.
Otazníky v současnosti visí například nad financováním pokusného termojaderného reaktoru ITER ve Francii, jehož výstavba začala již před třemi lety a vědci si od něj slibují, že povede k vytvoření nove generace reaktorů v jaderných elektrárnách.
Podobné projekty unie dosud financovala prostřednictvím rozpočtového nástroje, který umožňoval, aby kvalifikovaná většina členských států EU mohla schválit mimořádné výdaje ve výši 0,03 procenta hrubého národního důchodu Evropské unie.
Na jednání v noci na dnešek ovšem některé země navrhly, aby rozhodnutí o podobných výdajích bylo jednomyslné, což byl nakonec jeden z důvodů krachu jednání.
Potíže čekají i Bulhaři
Do velkých problémů se dostalo i Bulharsko, kterému měla unie příští rok vyplatit 300 milionů eur (asi 7,4 miliardy Kč) jako kompenzaci za nucené uzavření jediné jaderné elektrárny Kozloduj.
Na slíbené finanční prostředky zatím mohou nejspíš zapomenout podle internetového serveru Euractiv i země, které vyvážejí banány a jimž se EU zavázala pomoci celkem 190 miliony eur.
