Atény/Praha – Když šli k referendu naposledy, měli to Řekové mnohem jednodušší.
Bylo to před jedenačtyřiceti lety, v době návratu demokracie po sedmi letech vojenské diktatury. Země se nepotýkala s nesplacenými dluhy a nutností tvrdě šetřit. Rozhodovalo se "jen" o tom, zda Řecko zůstane monarchií, nebo republikou.
Výsledek byl tehdy jasný. Skoro sedmdesát procent voličů hlasovalo v roce 1974 pro republiku, král Konstantin II. se na trůn už nevrátil.
V pořadí druhé referendum v moderní řecké historii v neděli tak jednoznačné rozhodně nebude. Tentokrát navíc Řekové hledí do budoucnosti s obavami, ať bude výsledek jakýkoliv.
Jde o udržení Řecka v eurozóně a odvrácení státního bankrotu.
Z Evropy jsou vzkazy jasné: Budete-li hlasovat proti návrhům věřitelů a reformám, pravděpodobně euro ztratíte a vrátíte se k drachmě. Se všemi riziky, která z toho plynou.
Za mnohé to ve středu řekl předseda Evropské rady Donald Tusk: "Nemůžeme pomoci Řekům, když sami nechtějí."
Výsledek je složité předvídat, ale jedno je zřejmé. Strach z neznáma a nevratných změn po pondělním zavření bank a omezení výběrů z bankomatů roste.
Podle čtvrtečního průzkumu agentury GPO by nyní pro návrh věřitelů (tedy vyjednavačů eurozóny, Mezinárodního měnového fondua Evropské centrální banky) hlasovalo 47 procent Řeků, 43 by bylo proti. Dnes zveřejněný průzkum institutu ALCO přisuzuje Ano 44,8 procent a Ne 43,4 procent. Přes jedenáct procent dotázaných je nerozhodnutých.
Ztratit euro Řekové rozhodně nechtějí. Podle stejného průzkumu si jeho zachování přeje 74 procent dotázaných, 25 procent společnou evropskou měnu nechce.
Řecký parlament
Celkový počet křesel: 300
VLÁDA
Syriza: 149
Nezávislí Řekové: 13
PROEVROPSKÁ OPOZICE
Nová demokracie: 76
Potami: 17
PASOK: 13
DALŠÍ OPOZICE
Zlatý úsvit: 17
Komunistická strana: 15
Řecký premiér Alexis Tsipras a jeho ministr financí Janis Varufakis – dva hlavní protagonisté dramatu na řecké straně – s hlasováním spojili svoji budoucnost.
Když zvítězí Ano, oba odstoupí. To by znamenalo pravděpodobně hledání široké koalice neboli vlády národní jednoty.
Hledala by se těžko. Pro ústupky věřitelům jsou konzervativní Nová demokracie, Panhelénské socialistické hnutí a nová strana Potami. S komunisty a krajně pravicovým Zlatým úsvitem se počítat nedá.
Musela by se tedy přidat alespoň část Tsiprasovy Syrizy. Ta by se tak mohla rozpadnout, protože její radikální levicové křídlo naopak premiérovi vyčítá, že neklade při jednáních větší odpor požadavkům na snížení mezd, důchodů a na další škrty v rozpočtu.
"Referendum nemá žádný příliš dobrý výsledek. I když by Řekové řekli Ano, současná vláda bude ohrožena a zemi čeká období politické nestability, zatímco důvěra věřitelských institucí v Řecko zůstane nízká," uvádí ve své analýze před referendem investiční banka Morgan Stanley.
Řecko tak jako tak zůstane rozdělené na dva tábory. Ty, kteří chtějí za každou cenu "zůstat v Evropě", a na ty, kteří za žádnou cenu nechtějí žít se zvyšováním daní, odmítají propouštění ze zaměstnání nebo osekávání platů i důchodů, protože nevěří, že potom bude lépe.
Zpravodajové agentury Reuters oslovili několik "obyčejných Řeků" a dostalo se jim velmi protichůdných názorů.
Například majitelka lékárny Georgia Golemiová bude hlasovat proti návrhu, protože musí mít obchod otevřený třináct hodin denně a nemůže zdražovat, aby prodala alespoň tolik, co jí stačí na živobytí.
"Když jsem kdysi studovala, věřila jsem, že jednou budu mít lepší život. Dnes je mi padesát a pochopila jsem, že žádný lepší život neexistuje," říká.
Učitel Michalis Fioravantes naopak chce zůstat v eurozóně. Má sice malý plat – během pěti let mu klesl z 1250 eur na 888 eur (24 tisíc korun) -, ale bojí se, že po vystoupení z eurozóny nemusí mít žádný.
Dinos Russis, který má firmu na opravu ledniček, to vidí jinak. Musel už propustit za pět let osm zaměstnanců, zbývají mu dva. Firma tak tak přežívá.
"Nemám strach z opuštění eura. Řecko a Evropa existovaly dávno před eurem a budou existovat i po něm. Konec eura není konec světa," tvrdí.
