Londýn - Ve Velké Británii dnes začínají veřejná slyšení hlavních iniciátorů války v Iráku.

Speciální vyšetřovací komise má za úkol vyšetřit, jakou roli Velká Británie v konfliktu hrála, co mu předcházelo a hlavně jaké alternativy někdejší vláda britského premiéra Tonyho Blaira měla k dispozici.

Před komisí se nejprve budou zpovídat diplomaté, vojenští činitelé a následně představitelé britské špionáže. Po Novém roce dojde řada i na Tonyho Blaira, který Američany v invazi na Irák neochvějně podporoval.

Za podporu Bushova tažení však Blair sklidil ostrou kritiku a z premiérského postu odcházel jako nejméně oblíbený politik posledních dekád.

Někteří vládní představitelé Blaira dokonce obviňují z toho, že o konfliktu podával lživé informace. Zejména týkající se zbraní hromadného ničení, které se nikdy nenašly. Obecně mu větší část veřejnosti dnes dává za vinu, že zemi do války zavlekl zbytečně.

V Iráku od invaze v roce 2003 zemřelo 179 britských vojáků.

Sir John Chilcot, který pětičlenné vyšetřovací komisi předsedá, zahájil dnešní slyšení tím, že vyzval všechny přítomné k uctění památky všech padlých vojáků i obětí irácké války.

Demonstrant proti válce v Iráku má na sobě masku Tonyho Blaira, čímž chce naznačit krev, kterou má bývalý premiér na rukou tím, že zemi bezdůvodně zatáhl do války | Foto: Reuters

Britský deník Daily Telegraph cituje Sira Petera Rickettse, který dnes prohlásil, že strategie vůči autoritářskému režimu Saddáma Husajna procházela revizí už před příchodem George Bushe do Bílého domu.

"Věděli jsme o tom, že v té době ve Washingtonu některé hlasy volaly po změně režimu v Iráku," řekl Peter Ricketts.

Poté citoval z článku Condoleezzy Riceové, které byla až do roku 2004 Bushovou bezpečnostní poradkyní. Riceová napsala, že se "v Iráku nic nezmění, dokud bude Saddám u moci".

Současnému premiérovi Gordonu Brownovi šetření války v Iráku zpočátku příliš nevonělo. | Foto: Reuters

Nezávislost komise

Velké pochybnosti však panují kolem nezávislosti vyšetřování. Členy výboru jmenoval současný premiér Gordon Brown, sám zastánce invaze do Iráku. Proti němu hraje i skutečnost, že zpočátku šetření tohoto typu odmítal.

Skandál ve vládních kruzích ohledně zneužívání státních financí a velká rošáda v kabinetu Browna přiměly k vyšetřování svolit.

Předseda výboru Chilcot slíbil, že komise bude po všech stránkách "nezávislá" a její závěrečná zpráva podá objektivní informace o tom, co přimělo britskou vládu zapojit se v roce 2003 do invaze vedenou americkou armádou. A to navzdory kritice, které za to labouristická vláda čelila doma i v zahraničí.