EK však nenavrhla žádné datum pro zahájení vstupních rozhovorů s touto bývalou jugoslávskou republikou.
I tak jde o významený krok pro tuto zemi, která byla ještě pár lety zmítána etnickými nepokoji.
"Přístupová jednání by měla začít, jakmile země dosáhne dostačující úrovně plnění kritérií," píše se v prohlášení komise.
Češi Makedonce podpoří
Definitivní odpověď na makedonskou žádost o postavení kandidáta na vstup do unie má přijmout prosincový summit EU. Dopředu je jasné, že většina členských zemí vysloví Skopje opratrnou podporu.
Stejný postoj zastává i česká vláda. "Stejně jako tomu bylo u Chorvatska, podporujeme i Makedonii, aby se na vstup připravovala," řekl Aktuálně mluvčí Černínského paláce Vít Kolář.
Ministerstvo zahraničí právě dopisuje strategii, kterou by se čeká politika vůči západnímu Balkánu měla řídit.
Řecký otazník
Případný souhlas s návrhem EK by otevřel cestu k budoucímu rozhodnutí o termínu rozhovorů. Řecko, které bylo rozhodně proti používání názvu Makedonie, již podle diplomatů dalo najevo, že nepoužije práva veta.
Definitivní řecké pozice však nejsou zřejmé. Byly to právě Atény, které letos v březnu zakázaly letounu s makedonským premiérem Vladem Bučkovským přelet nad řeckým územím. "To je obvyklá praxe, která se datuje od roku 1995 a makedonským úřadům je známa," reagovalo tehdy řecké ministerstvo zahraničí.
Makedonci se proti této praktice ostře ohradili.
Spory obou zemí jsou ale mnohem delší. Odvíjejí se od roku 1991, kdy Řecko začalo blokovat mezinárodní uznání této země. A to kvůli názvu. Označení Makedonie považují za součást řeckého historického dědictví - stejně se totiž nazývá i oblast na severu Řecka.
Komise uznala pokrok
Makedonie, která již uzavřela s EU dohodu o stabilizaci a přidružení, formálně požádala o přijetí do EU loni v květnu.
Komise ocenila, že země se stala stabilní demokracií, v níž funguje multietnická společnost, a pokročila na cestě sbližování s EU. To umožnilo doporučit kandidaturu Skopje. "Naše stanovisko se opírá o spravedlivé a objektivní hodnocení. Určitě můžeme říci, že tato země je příběhem úspěchu v demokratickém vývoji. Před čtyřmi lety byla na pokraji občanské války, teď klepe na evropské dveře. To je obrovský pokrok," uvedl podle BBC komisař pro rozšíření Olli Rehn.
Zároveň upozornil na "závažné administrativní nedostatky ve správě věcí veřejných a soudnictví i problémy s dodržováním evropské legislativy". Ze zvážení kladů a záporů vyšlo doporučení. "Ale sama jednání o přistoupení mohou být zahájena pouze tehdy, až země bude dostatečně plnit kritéria přistoupení. Nestanovujeme žádné datum zahájení rozhovorů a budeme pravidelně hodnotit pokrok v plnění kritérií," zdůraznil Rehn.
Komisař ocenil i pokrok dalších zemí západního Balkánu. Očekává, že Albánie bude s to v příštích měsících dospět k uzavření dohody o stabilizaci a přidružení, se Srbskem tato jednání začala a Bosna má šanci zahájit rozhovory o přidružení do konce letošního roku.
