Mijatovičová uvedla, že ji znepokojuje úplné uzavření hraničních přechodů v Řecku, jehož příkladu následují další státy. Obavy jí dělají také kroky tureckých úřadů, jež podle komisařky utečence v posledních dnech k cestě do Evropy pobízely, čímž je v podstatě vehnaly do humanitární krize. Obě země Mijatovičová vyzvala, aby striktně zakázaly svým bezpečnostním složkám používat proti utečencům nepřiměřené násilí.

Komisařka tvrdí, že pobřežní stráž neposkytla pomoc některým lidem v nesnázi v Egejském moři a některé lodě dokonce ohrožovala nebo zatlačovala zpět, odkud vypluly. Uvedla také, že úřady musí zajistit ochranu uprchlíkům, azylantům a migrantům na řeckých ostrovech, z nichž mnozí v poslední době čelí útokům. Cílem agresivních výpadů jsou podle ní také nevládní organizace, jež migrantům pomáhají.

Podle Mijatovičové není řešením pouze zesilovat dohled na hranicích, ale je potřeba přijmout hlubší systémové kroky. Členské státy Rady Evropy by se podle ní měly dohodnout na přerozdělovacím mechanismu, jenž by ulevil Turecku i situaci na řeckých ostrovech poblíž tureckých hranic. Jenom tak lze podle komisařky zachovat systém ochrany, který Evropa budovala s velkým úsilím v posledních desetiletích.

Turecko v pátek oznámilo, že utečencům pobývajícím na jeho území bezpečnostní složky již nebudou bránit v cestě do Evropy. Učinilo tak po úmrtí třech desítek tureckých vojáků v severozápadní syrské provincii Idlib.

Na řecko-turecké hranice podle nevládních organizací dorazilo od pátku na 15 tisíc migrantů. Řecké úřady tam posílily přítomnost svých bezpečnostních složek, jež se s utečenci již několikrát střetly. V posledních dnech rovněž přibylo lidí, kteří se snaží dostat z Turecka po moři na ostrovy v Egejském moři.