Brusel - Evropská komise chce přesvědčit Evropu, aby snížila své emise skleníkových plynů do roku 2020 o 30 procent, i když by se nepodařilo získat podobné závazky od ostatních velkých ekonomik.
Brusel tímto způsobem hodlá uklidnit rozvojové země a obnovit důvěru v globální klimatická jednání, která se od neúspěchu konference v Kodani v prosinci minulého roku nikam nepohnula.
Post-kodaňskou strategii Unie představila tento týden eurokomisařka pro opatření v oblasti změn klimatu Connie Hedegaardová, která společně s dánským premiérem Larsem Løkke Rasmussenem předsedala ještě coby ministryně dánské vlády kodaňskému summitu.
Brusel jejími ústy rovněž poprvé oficiálně přiznal, že celosvětová klimatická dohoda zřejmě nevznikne ani letos v Mexiku.
Chceme na třicet
V současné době EU slibuje dvacetiprocentní škrty a jít na 30 procent pouze v případě, kdy ambiciózní snižování emisí oznámí i další velcí znečišťovatelé jako USA a Čína. Podle Hedegaardové by však měla EU tuto svou podmínku zrušit.
"Dosáhnout toho (30 procent) nebude lehké," prohlásila Hedegaardová ve svém úterním projevu k Evropskému parlamentu. "Nikdo by neměl být naivní." Podle ní to ale "nebude zdaleka tak těžké, jak se někteří obávají".
Komise připraví do červnového summitu prezidentů a premiérů EU analýzu, jak by šlo této mety konkrétně dosáhnout. Poté bude následovat i plán dlouhodobější strategie do roku 2050, rozpočítávající závazky jednotlivých průmyslových sektorů.
"Cílem je přijít s inteligentními řešeními, která budou ku prospěchu nejen v otázce klimatických změn, ale také energetické bezpečnosti a trhu práce," stojí v oficiálním dokumentu představujícím příští klimatickou politiku EU.
Spor uvnitř EU
Brusel se tak postavil na stranu těch evropských zemí, které po Kodani požadovaly po EU větší závazky. Naopak jiné státy, vedené Polskem a Itálií, by rády zůstaly na dvaceti procentech.
Ekologické organizace požadují, aby EU přistoupila k třiceti procentům bezpodmínečně.
"Zvláště kvůli hospodářské krizi už nepředstavuje cíl minus 20 % žádnou velkou výzvu (problémy, které postihly průmysl, způsobily následně pokles emisí - pozn. red.)," říká Jiří Jeřábek z Centra pro dopravu a energetiku.
"Bohužel sděleni Komise nemluví o tom, že by EU měla přejít bezpodmínečně na minus 30 procent, pouze je tam napsáno, že EK provede ekonomickou studii, která prozkoumá, co by to pro EU znamenalo."
Dohoda letos nebude
Ekologům se také nelíbí, že většinu úspor chce EU učinit nikoli šetřením doma, ale - skrze takzvané flexibilní mechanismy - investicemi do snížení emisí v rozvojových zemích, kde to sice vyjde levněji, ale obtížněji se kontroluje, zda emise skutečně klesly.
EK v novém dokumentu také poprvé oficiálně přiznala, že právně závazného globálního klimatického paktu se letos zřejmě dosáhnout nepodaří.
"Komise přiznává, že rozdíly mezi jednotlivými zeměmi mohou dohodu odložit do roku 2011," stojí tu. Hedegaardová přímo označila dosažení dohody na letošním klimatickém summitu v Mexiku za "nepravděpodobné".
Původně měla být smlouva uzavřena už v Kodani.
