První listopadové úterý si Američané zvolí nového prezidenta. Volební klání mnozí označují za nejdůležitější v moderní historii Spojených států. Prezidentský úřad bude v souboji s bývalým viceprezidentem Joe Bidenem obhajovat nynější šéf Bílého domu, republikánský kandidát Donald Trump. Realitní magnát, který za necelé čtyři roky v mnohém zvrátil dosavadní politiku Washingtonu na domácí i mezinárodní půdě a změnil to, jak svět na USA nahlíží. V přehledné grafice se podívejte například na to, co slíbil a co se mu podařilo splnit, kam vycestoval a s kým jednal, co ovlivnilo jeho popularitu nebo jaké jsou jeho nejznámější tweety.
U Trumpa se podpora příliš nemění ani přesto, že zažil třeskuté volební období provázené celosvětovou pandemií a řadou skandálů. Jeho podpora podle průzkumů byla následující (zdroj grafu Gallup):
Nejnižší podporu podle průzkumů společnosti Gallup zažil v druhé polovině srpna 2017, asi týden poté, co oznámil, že do Afghánistánu pošle více amerických vojáků. Pozdvižení v USA v polovině srpna vzbudila i Trumpova reakce na násilné protesty v Charlottesville. Prezident uvedl, že vinu kromě krajně pravicových neonacistických demonstrantů nesou i levicoví aktivisté. Na obou stranách navíc podle něj stáli i "velmi dobří lidé". Trumpa podporovalo jen 35 procent Američanů a práci vykonával špatně podle 60 procent lidí.
Stejná čísla průzkum ukázal i o dva měsíce později. Krátce předtím vypršel jeho protiimigrační dekret a Trump oznámil, že neprodlouží mezinárodní jadernou dohodu s Íránem.
Nízkou podporu průzkum ukázal i v polovině prosince 2017. Na začátku měsíce Trump zvrátil dlouho proklamovanou politiku Washingtonu a uznal Jeruzalém hlavním městem Izraele. Spojenými státy otřásalo hnutí proti sexuálnímu obtěžování Me Too, které se nevyhnulo ani Trumpovým domnělým skandálům.
Vůbec nejvyšší podporu Trump podle průzkumů Gallup zažíval letos na jaře, opakovaně dosahovala 49 procent. Co ji zapříčinilo, se těžko odděluje. Zřejmě ji pomohla nahromadit smrt íránského generála Kásema Solejmáního na přelomu roku, první vlna epidemie koronaviru i vrcholící proces impeachmentu, který v roce 1999 zvedl oblibu i tehdejšímu prezidentovi Billu Clintonovi. Navíc už byla v plném proudu předvolební kampaň. Trumpovo populárnější období ukončila až smrt černocha George Floyda a následné protesty.
18. 3. 2018 – 40 % pro, 56 % proti
31. 3. 2018 – 39 % pro, 55 % proti
31. 3. 2018 – 39 % pro, 55 % proti
8. 4. 2018 – 41 % pro, 54 % proti
10. 3. 2019 – 39 % pro, 57 % proti
9. 4. 2019 – 45 % pro, 51 % proti
30. 4. 2019 – 46 % pro, 50 % proti
15. 12. 2019 – 45 % pro, 51 % proti
15. 1. 2019 – 44 % pro, 53 % proti
13. 5. 2020 – 49 % pro, 48 % proti
4. 6. 2020 – 39 % pro, 57 % proti
30. 6. 2020 – 38 % pro, 57 % proti
Analytici nabízejí několik vysvětlení, proč se Trumpova obliba příliš nemění. Především jeho osoba polarizuje veřejnost. Trump ale zůstává sám sebou – pro ty, kteří jeho vládnutí neschvalují, i pro ty, kteří ho považují za ochránce tradiční západní civilizace. Jeho činy většinou nepřekvapí jeho odpůrce ani zastánce natolik, aby na něj změnili svůj názor, dodávají odborníci.
V kampani před volbami v roce 2016 dal Trump americkým voličům přes 660 slibů. Server PolitiFact.com, který hodnotí sliby politiků, sleduje, jak se mu daří plnit zhruba stovku z nich. Americkému prezidentovi se podařilo dodržet 25 sledovaných slibů a kompromisem vyřešil 21 slibů. Oproti tomu však porušil 50 slibů a pozastaveno je 6 slibů (stav k začátku října).
Republikánům se zatím podařilo zrušit pouze jeden z nejvíce kontroverzních bodů zákona o cenově dostupné zdravotní péči z éry exprezidenta Baracka Obamy. Jde o pokutu pro lidi, kteří si mohou dovolit zdravotní pojištění, ale rozhodli se si ho nepořídit. O ústavnosti celého zákona bude rozhodovat Nejvyšší soud USA, rozsudek se ale neočekává dříve než příští rok. Náhradu Trump zatím nepředstavil.
Hranice mezi USA a Mexikem je dlouhá zhruba 3145 kilometrů, zdi a ploty byly v minulých desetiletích vztyčeny zhruba na třetině její délky. Za Trumpa bylo nově postaveno asi 8 kilometrů primárního oplocení a 40 kilometrů sekundární bariéry. Zrekonstruováno bylo dalších zhruba 394 kilometrů. Ochrana hranic letos v červnu uvedla, že na výstavbu více než 1126 kilometrů nové zdi bude potřeba až 15 miliard dolarů (406 miliard korun). Mexiko nezaplatilo nic.
Nejvyšší soud USA potvrdil platnost Trumpova zákazu vstupu občanů některých zemí. Mezi nimi například Íránu, Sýrie nebo Venezuely. Trump také představil řadu dalších omezení, upravil azylový systém a podařilo se mu snížit přijímání uprchlíků. Počet lidí zadržených na hranici s Mexikem se mezi fiskálními roky 2018 a 2019 skoro zdvojnásobil. Narostly i počty deportací z území USA. Prezidentovi se podařilo prosadit dohody se zeměmi Střední Ameriky o navracení migrantů.
Podle údajů amerického finančního úřadu (IRS) zaplatili Američané během prvního roku po podepsání nového zákona Trumpem na federální dani z příjmů o 64 miliard dolarů (1,7 bilionu korun) méně. Server PolitiFact nicméně upozorňuje, že nový daňový zákon v prvních letech sice uleví všem, ale do roku 2027 zaplatí většina daňových poplatníků ve skutečnosti více, než by zaplatila za minulé legislativy. Více zde.
Daňová sazba pro korporace klesla z 35 procent na 21 procent, ne však na původně slibovaných 15 procent.
Zdroj: politifact.com
Donald Trump obrátil naruby řadu politických kroků svých předchůdců v Bílém domě, zejména exprezidenta Baracka Obamy. Mnoho dohod a smluv bylo podle něj nevýhodných pro USA, a tak od nich odstoupil. Spojené státy opustily i některé mezinárodní organizace.
Hned v květnu 2017 Donald Trump během summitu zemí G7 na Sicílii odmítl i přes naléhání svých protějšků podpořit Pařížskou dohodu o ochraně klimatu z roku 2015, kterou pomohl vyjednat jeho předchůdce Barack Obama. V červnu pak nový americký prezident oznámil, že Spojené státy od dohody odstupují. Zdůvodnil to tím, že omezování emisí skleníkových plynů dojednané v Paříži poškozuje americkou ekonomiku. Zároveň slíbil, že bude usilovat o dohodu novou, která bude spravedlivější k obyvatelům USA.
"Odstupujeme, ale zahájíme vyjednávání a uvidíme, jestli dospějeme ke spravedlivé dohodě. Pokud ano, bude to skvělé. Pokud ne, půjde to taky," řekl Trump.
Pařížskou dohodu o ochraně klimatu podepsali zástupci 195 zemí, platí od konce roku 2016. Jejím cílem je udržet růst průměrné teploty na planetě výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriální érou. USA jsou přitom druhým největším producentem emisí na světě hned po Číně.
V prosinci 2017 Donald Trump oficiálně uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. Vymezil se tak proti desítkám let trvající konzistentní americké zahraniční politice, která se datovala až do dob prezidenta Harryho Trumana. Zároveň nařídil přesunout z Tel Avivu do Jeruzaléma americké velvyslanectví. Svůj krok prohlásil za začátek nového přístupu k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Potvrdil však, že Jeruzalém zůstává posvátným místem třech světových náboženství.
"Dnes konečně uznáváme zřejmou věc: že Jeruzalém je hlavním městem Izraele," řekl Trump.
Trumpův proslov vzbudil protesty mezi palestinskými Araby a jejich spojenci, kritizovala jej i řada dalších zemí. Palestinci trvají na tom, že hlavním městem jejich státu musí být východní Jeruzalém. V lednu 2020 Trump představil svůj nový mírový plán pro Blízký východ, ve kterém navrhl vytvoření nezávislé Palestiny s hlavním městem v Abú Dísu na okraji Jeruzaléma. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás reagoval slovy, že jde o konspiraci.
Už v říjnu během prvního roku v úřadu Donald Trump veřejně pohrozil, že pokud se nepodaří odstranit nedostatky jaderné smlouvy s Íránem, USA od ní odstoupí. Prezident dohodu označil za jednostrannou a neúčinnou. Od té doby čelil varování západních spojenců i Ruska, aby to nedělal. Přesto 8. května 2018 Trump v projevu oznámil, že USA dohodu o kontrole íránského jaderného programu neprodlouží. Zdůraznil také, že není jasné, zda ji Írán dodržuje.
"Žádné aktivity Íránu nebyly tak nebezpečné jako snaha vyrobit atomovou bombu. Dohoda měla tuto snahu ukončit, ale místo toho Írán dál obohacoval uran," řekl Trump.
Dohoda vznikla v roce 2015 po dvouletém vyjednávání několika světových mocností. S Íránem se domluvily na zrušení sankcí výměnou za omezení jaderného programu, které mělo zajistit, že Teherán nebude moci uran využívat vojensky k sestrojení nukleární bomby. O rok později íránský prezident Hasan Rúhání oznámil, že se Teherán rozhodl zastavit plnění "některých závazků" plynoucích z dohody. Země zvýšila produkci nízko obohaceného uranu. Vztahy s Íránem později ještě zhoršilo Trumpovo rozhodnutí zabít íránského generála Kásema Solejmáního v lednu 2020.
V dubnu 2020 Donald Trump oznámil, že Washington pozastaví financování Světové zdravotnické organizace (WHO). Hrozil, že pokud organizace neprojde blíže neurčenými reformami, zastaví přísun amerických peněz úplně. Spojené státy přitom byly největšími přispěvateli organizace, jen loni pokryly zhruba pětinu jejího rozpočtu. Trump zároveň po WHO žádal, aby prokázala, že není závislá na Číně. Vyčítal jí, že největší asijské zemi, která podle něj tajila počátky koronavirové krize, slepě věřila. WHO tak označil za spoluviníka nynější pandemie.
"WHO nedokázala adekvátně získat, prověřit a sdílet informace tak, aby to bylo včas a transparentně,” řekl Trump.
Kritici americkému prezidentovi vytýkají, že ohrožuje chod WHO v době, kdy země zažívá pandemickou krizi. Z WHO mají Spojené státy oficiálně odejít 6. července 2021. V září 2020 se USA odmítly zapojit do iniciativy WHO k výrobě a distribuci vakcíny proti koronaviru.
"Dej mi své znavené, ubohé, své stísněné masy toužící volně dýchat, ty nešťastné odpadky tvých přeplněných břehů. Pošli je sem – bezdomovce zmítané bouří, já zvedám lampu u zlaté brány!" Verše Emmy Lazarusové na plaketě umístěné v soše Svobody už od konce 19. století vítají nově příchozí do Spojených států. Trump se však rozhodl imigraci zbrzdit. Hned po nástupu do úřadu v lednu 2017 vydal exekutivní příkaz, který na 120 dní pozastavil přijímání uprchlíků a na 90 dní zakázal vstup všem obyvatelům sedmi vybraných, převážně muslimských zemí, které podle jeho názoru podporují terorismus. Dekret však zablokoval federální soud. V září stejného roku Trump zrušil program svého předchůdce Baracka Obamy, který umožňoval někdejším dětským imigrantům legalizovat v dospělosti svůj pobyt na území USA. Trumpův plán opět dočasně zablokoval federální soud. V roce 2018 americký prezident představil tzv. politiku nulové tolerance, zaměřené proti nelegální imigraci do Spojených států. Kritiku vyvolalo zejména opatření, kvůli kterému bylo na hranicích s Mexikem odděleno od rodiny nejméně 2600 dětí. Sám Trump ho později zrušil.
“Přinášejí sem drogy. Přinášejí kriminalitu. Jsou to násilníci. A předpokládám, že někteří jsou dobří lidé,” řekl Trump na adresu Mexičanů ještě předtím, než byl zvolen prezidentem.
Snad nejvýraznějším bodem Trumpovy protiimigrační politiky byla ale plánovaná stavba zdi na jižní hranici s Mexikem. Boj o peníze s Kongresem vedl k nejdelší vládní odstávce v historii USA, trvala 34 dní.
Trump se v této oblasti politiky řídí heslem “Amerika na prvním místě” a snahou o protekcionismus. Hned po nastoupení do prezidentského úřadu v lednu 2017 nařídil odstoupit od Transpacifické obchodní dohody (TPP), dojednané jeho předchůdcem Barackem Obamou. Kromě USA ji podepsaly Japonsko, Brunej, Malajsie, Vietnam, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Mexiko, Chile a Peru. Trump ji považoval za nevýhodnou pro americkou ekonomiku. Oznámil, že chce raději dojednat spravedlivé bilaterální dohody, tedy s každou zemí zvlášť. Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) nechal následující rok nahradit dohodou USA-Mexiko-Kanada (USMCA), kterou označil za "zdaleka nejdůležitější obchodní dohodu, kterou jsme uzavřeli".
Obchodní vztahy s ostatními státy výrazně ovlivnil i uvalením dovozních cel. V červnu 2018 USA uvalily cla ve výši 25 procent na ocel a deset procent na hliník, dovážené z EU, Kanady a Mexika. Cla uvalil také na čínské zboží. Peking si to nenechal líbit a mezi USA a Čínou se rozpoutala obchodní válka. Prvním krokem k jejímu skončení bylo obchodní ujednání, které v lednu 2020 podepsali Trump s čínským vicepremiérem Liou Che.
“Minulé vlády bohužel umožnily Číně, aby unikla před férovým a vyváženým obchodem, z čehož se stala obrovská zátěž pro americké daňové poplatníky,” řekl Trump.
Donalda Trumpa během jeho působení v Bílém domě opustila řada vysoce postavených spolupracovníků. Ať už šlo o významné ministry, poradce nebo mluvčí. Někteří odešli sami, jiní byli odejiti.
Na vůbec první oficiální zahraniční cestu coby prezident Spojených států Donald Trump vyrazil čtyři měsíce po svém nastoupení do úřadu. Nezvykle ho zavedla do Saúdské Arábie, Izraele a Palestiny. Jeho předchůdce Barack Obama oproti tomu v roce 2009 volil pro Bílý dům tradičnější destinaci: Kanadu. George Bush ml. v roce 2001 zase jižního amerického souseda: Mexiko.
Zdroj: history.state.gov
Celkem se Trump za své první volební období zúčastnil zhruba tuctu velkých mezinárodních summitů. Ať už jde o Radu pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), skupinu hospodářsky vyspělých zemí G7 nebo NATO. Na řadě z nich vyjádřil názory, které zcela převrátily dosavadní politiku USA – ohledně klimatu, protekcionismu nebo Íránu.
Nejvícekrát vyrazil v prvním volebním období do Evropy. Zúčastnil se tu setkání NATO, G7, Světového ekonomického fóra nebo oslav spojených s výročími ukončení první a druhé světové války. Skoro stejně často vyrážel také do Asie, kde řešil zejména odzbrojování Korejského poloostrova. Do České republiky nezavítal ani jednou.
Třikrát se sešel s vůdcem KLDR Kim Čong-unem. Nejméně čtyřikrát tváří v tvář jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ještě v září 2017 Donald Trump ostře vystoupil proti Severní Koreji. Na Valném shromáždění OSN označil vůdce Kim Čong-una za „Rakeťáka, který je na sebevražedné misi“. Následující rok ale došlo k historickému okamžiku, když se Trump a Kim sešli tváří v tvář v Singapuru. Summit se přitom připravoval nečekaně rychle, pouhé tři měsíce. Trump poté prohlásil, že Pchjongjang je připraven demontovat svůj jaderný arzenál „velmi, velmi rychle“.
Podruhé se Trump a severokorejský diktátor sešli v únoru 2019 ve vietnamské Hanoji. Na summitu nedosáhli žádné dohody a jednání skončilo předčasně. Trump po dvoudenních rozhovorech řekl, že Pchjongjang požadoval zrušení všech sankcí a na to nemohla druhá strana přistoupit. Výměnou Severokorejci nabízeli následnou denuklearizaci velké části oblastí, jak Washington požadoval, stejně jako uzavření výzkumného jaderného komplexu v Jongbjonu. Na tiskové konferenci Trump přesto uvedl, že obě země jsou si teď bližší než před rokem.
Potřetí a naposledy se Trump setkal se severokorejským vůdcem v červnu 2019, a to v hraniční vesnici Pchanmundžom v demilitarizované zóně mezi oběma Korejemi. S Kimem krátce překročil demarkační linii a jako první prezident USA tak vstoupil na území Severní Koreje. Lídři se domluvili na obnovení rozhovorů k denuklearizaci Korejského poloostrova. Na jižní straně hranice se pak společně sešli s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem, následně skoro hodinu jednali za zavřenými dveřmi v tamním Domě svobody. Trumpa tam doprovodili jeho poradci – dcera Ivanka s manželem Jaredem Kushnerem. Kim prohlásil, že mají s Trumpem „skvělý vztah“. Dva roky po prvním historickém setkání ale vzájemné vazby zůstávají bez posunu kupředu. Letos KLDR oznámila, že od udržování vztahu s Trumpem ustupuje, protože jí nepřináší žádné benefity.
Poprvé se Donald Trump setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na okraj summitu zemí G20 v Hamburku v červenci 2017. Schůzka nakonec zastínila samotný summit. Podle tehdejšího amerického šéfa diplomacie Rexe Tillersona Trump opakovaně otevřel téma možného ruského vměšování do amerických prezidentských voleb z předchozího roku, přestože řada komentátorů vyjádřila své pochyby.
Trump se s Putinem znovu potkal na summitu zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) ve Vietnamu. O svém ruském protějšku řekl, že k sobě chovají vřelé sympatie.
Další schůzka amerického a ruského prezidenta proběhla na neutrální půdě ve finských Helsinkách. Trump prohlásil, že vzájemné mrazivé vztahy jsou pryč. Schůzka za zavřenými dveřmi i následná tisková konference přinesly vlnu kritiky. Nebylo jasné, o čem se spolu prezidenti bavili. Americká média Trumpovo chování kritizovala s tím, že prezident se před vládcem Kremlu choval poníženě a slabě, neřekl nic o ruské anexi Krymu ani o ruských zásazích v Sýrii, zato uvedl, že nevidí důvod, proč by se Moskva vměšovala do amerických prezidentských voleb v roce 2016, a vyslovil tak nedůvěru vlastním tajným službám. Později Trump uvedl, že se v Helsinkách špatně vyjádřil.
V japonské Ósace se v červnu 2019 konal summit G20. Kromě toho se zde Trump bilaterálně setkal s některými představiteli zastoupených států, včetně Vladimira Putina.
Schůzka trvala skoro hodinu a půl. Trump s Putinem se domluvili na pokračování rozhovorů o kontrole zbrojení. Oba státy v uplynulých měsících oznámily, že odstupují od desítky let staré dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu. Putin Trumpa pozval na oslavy 75. výročí ukončení druhé světové války do Moskvy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova panovala na setkání velmi dobrá nálada. Do Moskvy se Trump nicméně zatím nedostal, oslavy byly kvůli pandemii zrušeny.
Donald Trump změnil způsob, jak američtí prezidenti do té doby komunikovali se světem - začal používat sociální síť Twitter jako hlavní nástroj. Jeden vzkaz na jeho soukromém účtu @realDonaldTrump může být zásadnější než desítky minut trvající projev.
Text | Kateřina Vítková |
---|---|
Grafika a kódování | Jiří Kropáček |
Editor | Pavlína Nouzová |
Fotografie | Reuters |