Varšava - Od pádu komunistického režimu vystřídalo Polsko už čtyři prezidenty. Společné jim je to, že se navzájem nenávidí.
Poslední komunistickou hlavu státu Wojciecha Jaruzelského vystřídal bývalý předák Solidarity Lech Walesa. Ten pak prohrál s někdějším komunistou Aleksanderem Kvaśniewským.
Po něm přišel naopak radikální antikomunista a konzervativec Lech Kaczyński.
Ačkoliv by teoreticky měli mít Walesa a Kaczyński k sobě blízko, není tomu tak. Už od osmdesátých let se nemohou ani cítit, protože Kaczyński kritizoval Walesův způsob vedení odborového svazu Solidarita.
A nepřátelství panuje dodnes. Současný prezident svého předchůdce znovu veřejně obvinil, že byl tajným agentem komunistické tajné policie.
Učinil tak v rozhovoru pro polskou soukromou televizi Polsat TV. Jako důkaz uvedl právě vycházející knihu dvou historiků, kteří podrobně mapují éru sedmdesátých a osmdesátých let.
Autoři Piotra Gontarczyk a Sławomir Cenckiewicz v ní tvrdí, že předák Solidarity a symbol protikomunistického odporu podepsal spolupráci s polskou tajnou policií SB (Służba Bezpieczeństwa) a dostal krycí jméno Bolek.
Polští prezidenti
Wojciech Jaruzelski (1989 - 1990)
Lech Walesa (1990 - 1995)
Aleksander Kwaśnievski (1995 - 2005)
Lech Kaczyński (od 2005)
"Národ má právo dozvědět se pravdu," uvedl prezident v rozhovoru. Walesa zareagoval výzvou k odstranění Kaczyńského z funkce.
Bývalý šéf Solidarity přiznal, že kdysi po policejním výslechu podepsal "nějaký papír," v žádném případě ale nikdy nespolupracoval s režimem.
Oficiálně jej očistil v roce 2000 soud. Konstatoval, že neexistují důkazy o jeho působení agenta a informátora v řadách komunistického represivního aparátu.
Walesa získala Nobelovu cenu míru za rok 1981 a v roce 1990 byl zvolen prezidentem. Později ale jeho popularita v zemi klesla a v dalších volbách propadl.
Postavil se proti procesu s generálem Jaruzelskim, zodpovědným na vyhlášení stanného práva v roce 1981. Proces s generálem iniciovala Kaczyńského strana Právo a spravedlnost.
