Plán Chrámové hory

Dominantou jeruzalémského Starého Města je Chrámová hora, kde po staletí stával židovský chrám. Nyní je nejvýraznějším symbolem hory a celého východního Jeruzaléma svatyně známá jako Skalní dóm.

NAHORU

Staré město v Jeruzalémě

Starobylá část Jeruzaléma, jejíž součástí je i Chrámová hora, je rozdělena na židovskou, muslimskou, křesťanskou a arménskou čtvrť. Celé Staré Město se rozkládá asi na 1 km čtverečním a je obklopeno hradbami.

NAHORU

Čím je Chrámová hora pro Židy, muslimy a křesťany

Judaismus

Západní zeď čili Zeď nářků je nejposvátnějším místem věřících Židů. Je totiž jediným pozůstatkem z hradby kolem Chrámu, který nechal velkoryse přestavět Herodes Veliký na místě menší stavby. Chrám byl místem Božího přebývání. V roce 70 n. l. celý Chrám definitivně zničili Římané. Zmínky o smutečních modlitbách Židů na tomto místě jsou známy již z roku 333 n. l. V současnosti je před Zdí nářků náměstí zvané Western Wall Plaza, které zastává funkci synagogy pod širým nebem a je rozdělené na mužskou a ženskou část. U zdi jsou Židé zvyklí se modlit a do spár ve zdivu vkládají prosby a přání napsaná na papírcích. Židé věří, že Chrámová hora je i místem, kde Abrahám chystat k oběti svého syna Izáka. Na Chrámové hoře stávala uprostřed chrámu svatyně, kam mohl vstupovat pouze nejvyšší velekněz a to jednou za rok na Den smíření (jom kipur). Proto mnoho rabínů odmítá vstup na Chrámovou horu.

Islám

Pro muslimy je Chrámová hora třetím nejposvátnějším místem – po Mekce a Medině. Podle sunnitské tradice měl právě odtud, ze skály Moria, vystoupit Mohamed během takzvané noční cesty, o které vypráví súra 17 Koránu (přímo o Jeruzalému ale v Koránu není žádná zmínka). Mohameda měl na cestě do nebe na koni Buráqovi doprovázet archanděl Gabriel. Po dobytí Jeruzaléma muslimy v 7. století se rozhodl chalífa očistit posvátné místo. Tehdy byla odkryta původní skála, posléze postaven Skalní dóm a následně mešita Al-aksá.

Křesťanství

Křesťané mají k Chrámové hoře úctu jakožto místu spojenému s biblickými událostmi, ale výraznější duchovní význam pro ně nemá. Podstatnější jsou pro ně v Jeruzalémě místa spojená s Ježíšovým utrpením a smrtí (chrám Božího hrobu). Podle Matoušova evangelia Ježíš prorocky předpověděl zničení Chrámu: „Pravím vám, že tu nezůstane kámen na kameni, všecko bude rozmetáno.“

NAHORU

Chrámová hora - klíčová data

996 př. n. l.		Šalamoun, syn Davida a izraelský král, na vrcholu hory Moria vybudoval jeruzalémský Chrám. Tento první chrám sloužil kultu Izraelců téměř 400 let. Ve velesvatyni byla umístěna Archa úmluvy, truhla obsahující desky s vytesaným Desaterem, Áronova hůl a nádobka s nebeskou manou. Ve svatyni stál například sedmiramenný svícen – menora.
586 př. n. l.		Chrám vypálila vojska babylonského krále Nebukanesara II., který dobyl Jeruzalém. Následovala deportace a exil židovské elity z judského království do Babylonu.
537 př. n. l.		V tomto roce, asi dva roky po dobytí Babylonie Peršany, dostali Židé povolení k návratu do Judska. Navrátilci v následujících letech pomalu obnovovali Jeruzalém včetně zbudování druhého Chrámu. Proti Šalamounovu chrámu byl již značně menší a chyběla zde Archa úmluvy či Áronova hůl.
19 př. n. l.		Král Herodes Veliký nechal skromný chrám přebudovat na honosnou stavbu z bílého mramoru.
70		Židovské povstání proti římské nadvládě skončilo dobytím Jeruzaléma. Druhý Chrám byl definitivně zničen.
685 - 691		Po dobytí Jeruzaléma muslimy nechal postavit chalífa Abd Al-Málik ibn Marwán na místě někdejšího chrámu Skalní dóm.
705 - 715		Na jižním okraji Chrámové hory byla postavena mešita Al-aksá.
1948		Staré Město včetně Chrámové hory obsadila jordánská Arabská legie. Židé měli v následujícím téměř dvacetiletém období na horu zakázaný přístup.
1967		Izrael se zmocnil Chrámové hory. Izrael si nárokuje nad místem suverenitu, nicméně náboženskou správu předal muslimské radě Waqf.
2000		Na Chrámovou horu vystoupil pravicový politik Ariel Šaron, což se stalo roznětkou pro několik následujících let trvající druhou intifádu.

NAHORU