reklama
 
 

Jeho dům přežil výbuch atomovky, svět ho přesto nezná

6. 8. 2008 14:11
Stavba českého architekta je dominantou Hirošimy

Praha - Svět si připomíná neblahé výročí svržení první atomové bomby v dějinách lidstva.

Vzpomínka na hirošimskou tragédii obletí celý svět, málokdo si však vzpomene na autora jediné stavby, která atomový útok vydržela. Tím byl český architekt Jan Letzel.

Vše odstartovalo ráno 6. srpna 1945. Ve čtvrt na devět se nad japonským městem náhle objevil americký bombardér Enola Gay. Ten na 350tisícové město shodil bombu, jež Hirošimu smetla z povrchu zemského. Na místě zemřelo na 70 tisíc lidí, tisíce dalších přišly o život o několik dní později.

Celý svět tehdy obletěly fotografie, na kterých se z trosek města tyčila kostra jediné budovy, jež výbuchu odolala - Průmyslového paláce, dnes známého jako Atomový dóm.

Oslavovaný beton

Stavba jako zázrakem přežila tragédii především díky své pevné konstrukci a použitému materiálu. Ostatní hirošimské domy, stavěné tradičně ze dřeva a papíru, to štěstí neměly.

S jistou nadsázkou lze říci, že to byl právě beton, který mladého a nadějného architekta v Japonsku proslavil. Tento "evropský" stavební materiál byl totiž odolný, nebo alespoň odolnější, vůči zemětřesní, které Japonsko několikrát za rok sužuje.

Bez talentu by však Jan Letzel v zemi vycházejícího slunce sotva uspěl. Už na studiích na Uměleckoprůmyslové škole - u Jana Kotěry - patřil k nejlepším žákům. A rukopis učitele, ve formě dekorativních prvků s orientálními motivy, je znát i na jeho jediné stavbě v Česku - secesním pavilónu Dvorana v lázních Mšené na Litoměřicku.

Architekt světoběžníkem

Jan Letzel se narodil v roce 1880 v Náchodě do rodiny hoteliéra a hned po dokončení studií odjel do egyptské Káhiry. To byl ovšem pouhý začátek. V roce 1907 totiž dostal od německého architekta de Lalanda pozvání k cestě do Japonska. Tam architekt zůstal třináct let.

Letzel v Japonsku pobýval i během I. světové války, byť se oficiálně nacházel na nepřátelském území. Japonsko se totiž již v roce 1914 postavilo na stranu Ruska, Francie a Velké Británie, čímž se architekt s rakousko-uherským pasem rázem stal v očích japonských úřadů občanem nepřátelské země.

Díky svým známostem ve vládních kruzích ale válečné období přežil bez problémů. Japonská spisovatelka a dramatička Šimako Murai, autorka divadelní hry Stavitel atomového chrámu, věří, že právě Letzelovy dobré styky s japonskou oligarchií byly základem úspěchu.

Dominanta města

Za svého působení v Japonsku postavil Letzel patnáct staveb. Dochovaly se ovšem pouze Průmyslový palác a brána tokijské katolické University of Sacred Heart. Atomový dóm je od roku 1996 zapsán na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.

Kdysi masivní stavba byla dokončena v dubnu 1915. Od samého počátku patřila k dominantám města, na kterou Šimako Murai ve své hře vzpomíná: "Když nás pan učitel vodil poklonit se do Svatyně ochrany císařství, byl Průmyslový palác jedinou evropskou stavbou, kterou jsme míjeli. Tehdy jsme si mysleli, že autorem byl Rakušan. Až v roce 1969 jsem se dozvěděla, že palác postavil český architekt."

O rok dříve zamířila do Československa jiná Japonka. I Fumiko Fudžitovou stavba nadchla, ale nezdálo se jí, že by Jan Letzel byl Rakušan. Věděla totiž, že Jan je české jméno. V Praze se za pomoci Československého rozhlasu setkala s neteřemi Jana Letzela, které jí poskytly rodinné dopisy a dárky, které jim strýc z Japonska často posílal.

Opravené občanství

Fudžitová neváhala a sérií článků v japonských časopisech chybné povědomí o Letzelově národnosti opravila. Navzdory její snaze však většině Japonců jméno Retseru, jak jej vyslovují, nic neříká.

"Obyčejní Japonci Letzela přirozeně neznají, ale odborná veřejnost jeho stavby velmi dobře zná a uznává," říká ředitel tokijského Českého centra Petr Holý.

Japonský novinář Yuki Masuda, který se i s rodinou nedávno usadil v Česku, pro změnu lituje, že o českém architektu, jenž do Japonska přinesl prvky moderní architektury, se neučí ve školách, alespoň na těch středních.

Čtěte blog Yukiho Masudy na Aktuálně.cz

Jan Letzel zemřel osamocen a zapomenut v roce 1925. Poslední dny prožil ve stejném pokoji ústavu pro duševně choré v Praze-Kateřinkách, kde skonal i Bedřich Smetana.

"Jeho hrob je však prázdný, jelikož zemřel na příjici. Pro tehdejší katolicky založené obyvatele Náchoda bylo nepřípustné, aby člověk se sexuálně přenosnou chorobou byl pohřben do vysvěcené půdy hřbitova," vysvětlil Holý.

autor: Naďa Straková | 6. 8. 2008 14:11

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama