Je vražda zločin proti lidskosti? Střelec by dostal víc

Zahraničí Zahraničí
26. 7. 2011 15:27
V takovém případě by Breivikovi hrozilo až 30 let vězení, jinak může dostat nejvíce 21
Tisková konference po prvním přelíčení soudu v Oslu 25. 7.
Tisková konference po prvním přelíčení soudu v Oslu 25. 7. | Foto: Reuters

Oslo - Anders Behring Breivik, strůjce pátečního výbuchu v centru Osla a následného masakru 76 lidí na ostrově Utoya, by mohl za mřížemi v Norsku strávit až třicet let. Tedy o devět roků víc, než na kolik tam teroristé chodí do vězení teď.

Norští žalobci totiž zvažují, že ho obviní ze zločinů proti lidskosti, napsal norský list Aftenposten.

Využít mohou jeden z paragrafů norského trestního zákoníku, který řeší pronásledování lidí kvůli politickému přesvědčení. Důvod: Atentátník svůj čin vysvětlil tím, že chtěl co nejvíce zasáhnout vládní norskou sociálně-demokratickou stranu.

Právě ona podle něj může za příliv přistěhovalců, a tak musela zaplatit. Tábor sociálně-demokratické mládeže byl proto ideální terč.

Paragraf o zločinu proti lidskosti je v norském právním řádu novinkou: platí v zemi teprve od roku 2008. Norská justice na jeho základě ještě nikdy nikoho neobvinila ani neodsoudila.

Jen jedna z možností

Soudit Breivika za zločiny proti lidskosti je podle prokurátora Christiana Hatloa prozatím jen o jednou z možností.

"Další obvinění nebyla vyloučena," potvrdil policejní mluvčí Sturla Henreiksbö agentuře AFP. "Konečné rozhodnutí ještě nepadlo."

"Podle norského práva je navíc teoreticky možné držet odsouzeného za mřížemi i po skončení maximálního trestu," doplňuje server Spiegel Online. To v případě, že odsouzená osoba je i po vypršení trestu nebezpečná pro společnost.

Každých pět let ale musí soud potvrdit, že hrozí opakování už jednou spáchaného zločinu.

"Hrůzné, ale nezbytné"

Podle "teroristického" paragrafu, který norská justice využívá teď, hrozí Breivikovi maximálně 21 roků vězení.

Anders Behring Breivik jako novodobý templář
Anders Behring Breivik jako novodobý templář | Foto: Repro YouTube.com

Dvaatřicetiletý střelec se k masakru přiznal, ale prohlásil, že se necítí vinen.

Jeho čin prý byl "hrůzný, ale nezbytný". Sám se nechal slyšet, že počítá s doživotním pobytem za mřížemi.

Geir Lippestad, obhájce radikála, který otřásl celou norskou společností, se v norské televizi pokusil jednání svého mandanta vysvětlit. Svět prý "vnímá úplně jinak".

"Má úplně jinou koncepci reality než my, ostatní Norové," uvedl. Dodal, že vše nasvědčuje tomu, že jeho mandant je duševně nemocný.

Kam s ním?

Soud Breivika v pondělí poslal do samovazby, proces zřejmě bude probíhat za zavřenými dveřmi. Na samotce nebude smět přijímat návštěvy ani psát či dostávat dopisy.

Šílený střelec podle advokáta čekal, že ho někdo zabije už cestou na pondělní první soudní přelíčení.
Šílený střelec podle advokáta čekal, že ho někdo zabije už cestou na pondělní první soudní přelíčení. | Foto: Reuters

Minimálně první čtyři týdny nebude v kontaktu ani se svou rodinou.

Jeho zdravotní stav teď budou zkoumat dva soudní psychiatři. Mají za úkol zjistit, zda nebyl v momentě, kdy vraždil, nepříčetný.

Sám Breivik byl podle svého advokáta přesvědčen, že ho někdo zabije už během pondělní první cesty k soudu.

Radikální Nor má navíc utkvělou představu, že se vězni v norských věznicích mučí. Přitom není vyloučeno, že nakonec paradoxně skončí v luxusním vězení Halden, jednom z "nejpřátelštějších" na světě.

"Vězni tu mají k dispozici buňky vybavené televizory s plochou obrazovkou, minilednicemi a designéry navrženým nábytkem," píše britský list The Telegraph.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 9 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

Další zprávy