reklama
 
 

Naděje z arabského jara zhasly. Znovu nás mučí, tvrdí Egypťanka, která zázračně unikla věznění

27. 3. 2016 19:55
Za své revoluční aktivity byla Hind odsouzena na 25 let do vězení. Uprchla ale do Spojených států. Její příběh vypráví snímek Po arabském jaru, který se představil na letošním festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. Naše revoluce z roku 2011 stále pokračuje, řekla Aktuálně.cz.

Káhira - Osud Egypťanky Hind Nafíové je ilustrací toho, jak dopadli mnozí aktivisté bojující za lidská práva a demokracii v Egyptě. A jak skončily prodemokratické revoluce v některých arabských zemích.

Za své revoluční aktivity byla Hind odsouzena na 25 let do vězení. Uprchla ale do Spojených států. Její příběh vypráví snímek Po arabském jaru, který se představil na letošním festivalu dokumentárních filmů Jeden svět.

"Revoluce proti tyranii, která začala za arabského jara, stále pokračuje," vysvětlila Nafíová pro on-line deník Aktuálně.cz.

Současný egyptský prezident Abd Al-Fattáh As-Sísí je podle Hind stejným typem vládce, jako byl v roce 2011 svržený prezident Husní Mubarak. "Troufám si říci, že současný režim je dokonce ještě násilnější a více utlačuje obyvatele," dodává.

Egypťané jsou podle ní vystaveni policejní brutalitě, jejich domy se prohledávají bez soudních příkazů, jsou svévolně zatýkáni a ve vězení někteří i mučeni. Kvůli tomu, že nemají dostatečnou lékařskou péči, nakonec umírají.

"Jsme stále velmi daleko od dosažení cílů revoluce v roce 2011, tedy získání důstojnosti, sociální spravedlnosti a svobody," tvrdí.

Po svržení Mubaraka se přitom zdálo, že Egypťané se navždy zbavili diktátorského režimu. Mubaraka tehdy svrhly lidové protesty, kterých se zúčastnila i Hind.

Přijela kvůli tomu do hlavního města Káhiry z venkova. Dodnes vzpomíná na tehdejší atmosféru. Na to, že revoluce vytrhla lidi z dosavadní pasivity, sjednotila je a cítili se silní. A že jí osobně umožnila "rozejít se se zvyky a tradicemi egyptského venkova a žádat svá práva, a to jak ženská práva, tak práva egyptského občana".

Hind Nafíová totiž vyrostla a byla vychována v konzervativním prostředí, kde bylo takové veřejné vystupování žen považováno za nevhodné, a dokonce zostuzující rodinu. Navíc její příbuzní pracovali v armádě. A tak se nakonec kvůli své touze účastnit se protestů s rodinou rozešla.

Její příbuzní se ji dokonce pokusili uvěznit doma, ale ona utekla.

To, že ji rodina kvůli tomu zavrhla, dodnes těžce nese. Hůře než to, že byla během protestů zbita, mučena a nakonec obviněna z trestných činů, které nespáchala.

Po svržení starého režimu ale vytoužená svoboda nepřišla. Po revoluci byl zvolen prezidentem islamista Muhammad Mursí, který se snažil potlačit některá lidská práva.

Opět nastal čas demonstrací proti vládě a i těch se Nafíová zúčastnila. Mursího svrhli vojáci v čele s generálem Abdem Al-Fattáhem As-Sísím, který se nakonec nechal zvolit prezidentem.

Mursího příznivce, kteří proti tomu protestovali, rozehnali vojáci násilím. Při takzvaném masakru na náměstí Rábaa bylo zastřeleno téměř tisíc neozbrojených lidí.

Nafíová tehdy pracovala v organizaci, která se snažila zajistit demonstrantům a protestujícím všeho druhu právní ochranu a zabránit jejich mučení. I když s jejich myšlenkami třeba nesouhlasila.

Spoluzaložila také organizaci Watan Bila Ta'azib (Národ bez mučení), jejíž činnost chce příští měsíc obnovit, i když tentokráte ze zahraničí. Mučení je totiž v zemi stále velký problém.

Podle Nafíové bylo loni v Egyptě zaznamenáno 700 případů mučení a bezpečnostní složky zabily 474 lidí. "Letos v lednu, ze kterého už máme údaje, jsme měli oznámeno 42 případů mučení a osm z nich údajně skončilo smrtí," říká.

V egyptských vězeních jsou desítky tisíc lidí. Jen někteří z nich jsou násilní islamisté, jak tvrdí režim, zbytek tvoří různí aktivisté a i zcela běžní občané.

Jeden svět 2016

Jeden svět 2016

Přehlídka dokumentů Jeden svět se z Prahy přesunula do dalších 32 měst v Česku a do Bruselu.

Představuje 123 filmů z 62 zemí.

Podrobný program v regionech NAJDETE ZDE.

Aktuálně.cz vytvořilo k festivalu speciál.

Sama Nafíová unikla tomuto osudu jen o vlásek.

Za současného režimu totiž byla - paradoxně - souzena a odsouzena za svou účast na protestech vedoucích ke svržení Mubaraka a následné vojenské vlády. I když se to zdá podivné, její proces stále pokračoval, byť se režimy v Egyptě měnily a teoreticky všechny odsuzovaly Mubarakovu vládu a oslavovaly revoluci.

Po svém odsouzení k 25 letům vězení Nafíová uprchla ze země – využila možnosti odvolání a neschopnosti egyptské byrokracie, které trvá dva až tři měsíce, než jména odsouzených zanese do seznamu těch, kteří nesmějí ze země letecky vycestovat.

Nyní pracuje v americké National Endowment for Democracy, kde dokumentuje porušování lidských práv v Egyptě, zejména pokud jde o násilí na ženách.

"Teď se do Egypta vrátit nemohu, skončila bych ve vězení. Ale jsem si jistá, že se jednoho dne do Egypta vrátím," uvádí Nafíová. "Zatím budu pokračovat ve své práci aktivistky bojující za lidská práva a nepřestanu s tím, dokud nebudou všichni političtí vězni v Egyptě osvobozeni," dodává.

The Trials of Spring (Po arabském jaru). Gini Reticker. Egypťanka Hind Nafíová, podobně jako tisíce dalších mladých žen, přijíždí v roce 2011 do Káhiry podpořit protesty proti desítky let trvajícímu vojenskému režimu. Policisté ji ale zatknou, bijí, mučí. Rodina Hind odrazuje od toho, aby o svém zážitku mluvila. Hind se ale nevzdává a v zemi, kde mezitím sílí boj o moc mezi islamisty a armádou, se vydává hledat svobodu a spravedlnost. Násilí páchané na ženách během demonstrací ukázalo, o kolik horší je pozice žen ve srovnání s mužskou částí protestujících. Dokument zaznamenává boj Hind a dalších žen s justicí i předsudky a vytváří tak obraz celospolečenských událostí, jež začaly nadějemi během arabského jara a skončily v agónii nového útlaku.

autor: Marek Hudema | 27. 3. 2016 19:55

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama