Bez střechy nad hlavou zůstává asi 130 tisíc lidí, počet obětí se blíží šesti a půl tisícům. Na Jávu směřují potraviny a stany, s distribucí pomoci pomáhá armáda.
Podle Lenky Vítkové z organizace Člověk v tísni ale právě indonéská armáda v prvních dnech dopravu humanitární pomoci zkomplikovala.
"Armáda má na starosti rozdělování pomoci a v prvních dnech tam panoval chaos. Přesunuli centra distribuce, vše se o jeden až dva dny zbytečně zpozdilo. Ale ono to při katastrofách tohoto typu bývá vždy podobné, chaosu a špatné koordinaci se v tom spěchu asi zcela vyhnout nelze," uvedla Lenka Vítková pro Aktuálně.cz
Postižení dostanou peníze na ruku
Někteří Indonésané si stěžují, že ani pět dní po zemětřesení se k nim žádná pomoc nedostala. Navíc v postižených oblastech působí skupiny zlodějů, kteří rabují a okrádají přeživší.
"Něco nám dali bohatí lidé, kteří projížděli naší vesnicí. Ale vláda je velmi pomalá, a navíc se tady rabuje a krade. Nechápu, proč tu není policie a nehlídá," řekl agentuře Reuters pětadvacetiletý vesničan Marjono.
Infobox
ZEMĚTŘESENÍ V ČÍSLECH
Síla
- 6,3 stupně Richterovy škály
Oběti
- přes 6 300
Zranění
- 22 tisíc
Bez domova
- 130 tisíc
Vláda ale tvrdí, že dělá, co může. Při tak velkém počtu postižených prý není možné všem rychle vyhovět. Kabinet dá denně každému člověku, který přišel o dům nebo byt, tři tisíce indonéských rupií (v přepočtu zhruba sedm českých korun).
"Snažíme se co nejrychleji dodávat věci, určené pro okamžité použití. Hlavně potraviny, kanystry na vodu, sušené mléko pro děti. Na zvažování pomoci a konkrétních projektů při dlouhodobé obnově centrální Jávy je ještě brzy," říká Lenka Vítková.
Deprese a traumata trvají
Řada lidí postižených otřesy si staví provizorní obydlí na hřbitovech. Hrobky jsou základem jejich narychlo postavených staveb, lze tam snadněji uniknout prudkému dešti. Někteří mezi hroby dokonce i vaří jídla.
"Normálně bychom se báli spát na hřbitovech a měli bychom k tomu odpor. Ale strach ze zemětřesení a z návratu do normálních domů je silnější," tvrdí padesátiletý Hernawan, jemuž zemětřesení vzalo matku.
Lékaři hlásí, že mnoho přeživších trpí depresemi a traumaty. Někteří utíkají ze stanů, když zaslechnou motory helikoptér. Místní nemocnice jsou stále přeplněné. I díky tomu, že už uzdravení pacienti se v nich snaží zůstat, protože nemají kam jít.
Pracovníci OSN se bojí, aby v důsledku špatné hygienické situace nepropukly v Yogyakartě a okolí epidemie.