Anchorage - Japonsko vyhrožuje, že vystoupí z Mezinárodní velrybářské federace a vytvoří konkurenční organizaci.
Japonce totiž opět velmi rozčílilo, že státy, které jsou proti lovu velryb, odmítly jednat o povolení ulovit malé množství velryb pro komerční účely čtyřem japonským ostrovním komunitám.
Na druhé straně však povolily lovit kytovce původním obyvatelům Grónska - Inuitům.
Ekologické organizace upozornily, že pravidelné setkání komise, které se tentokrát konalo na Aljašce, se jen málo zabývalo úbytkem počtu kytovců způsobeným lodní dopravou, znečištěním a změnami klimatu.
Poté, co se Japonsku v loňském roce podařilo získat v komisi většinu hlasů na svou stranu, ekologové varovali, že to může vést k obnovení zákazu lovu velryb pro komerční účely.
Státy, které jsou proti zabíjení kytovců, však zorganizovaly kampaň, během níž do komise přivedly nové členy z Evropy a Jižní Ameriky, a tím se Japonsko opět dostalo do menšiny.
Japonsko proto varovalo, že může vystoupit z komise a spolu s dalšími spojenci typu Norska, Dánska nebo Laosu vytvořit organizaci novou.
Podívejte se na grafiku: Lov velryb ve světě
Zabíjení pokračuje
Od okamžiku, kdy v roce 1986 vstoupilo v platnost mezinárodní moratorium na lov velryb, bylo zabito více než 29 tisíc velryb. Přestože moratorium na komerční lov velryb platí už 20 let, zabíjení kytovců pokračuje dál.
Norsko odmítlo zákaz Mezinárodní velrybářské komise respektovat. Japonsko a Island zase obhajují lov vědeckými účely.
K tomu, aby byl komerční lov velryb povolen, je třeba souhlas 75 procent účastníků. Komise je však nadále rozdělena a jasné rozhodnutí se tak nedá očekávat.
Přes trvající moratorium loví Japonsko ročně více než 1200 velryb na údajně vědecké účely. Velrybí maso je přitom samozřejmou součástí japonské kuchyně a můžete ho koupit ve většině místních obchodů.
"Japonský vědecký program není o vědě, ale o lovu," tvrdí Patrick Ramage z programu na ochranu velryb při Mezinárodním fondu pro ochranu zvířat. "V 21. století je vědecké studovat život žijících velryb přímo v oceánu, nikoliv je hromadně pobíjet," dodal.
Poptávka klesá, kvóty se zvyšují
Japonská vláda přitom před časem prohlásila, že je odhodlána tento rok ulovit o 50 velryb více než loni. Kvóty přitom drasticky zvýšila již v loňském roce, když ulovila o 100 procent velryb víc než v roce 2005.
V počtu ulovených velryb ale stále vede Norsko i přesto, že poptávka po velrybím mase klesá.
"Je to norská provokace překročit hranici 1000 kusů," řekl šéf Mezinárodní velrybářské komise Rasmus Hansson. "Norsko letošní kvóty ani nevyčerpá. Poptávka po mase neustále klesá," dodal.
Každý Nor ročně sní až 70 kilogramů masa, ale jen 0,2 kg připadá na velrybí maso. Poptávka po něm již zdaleka nedosahuje úrovně před třiceti lety. Ještě v 60 a 70. letech Norsko každoročně ulovilo až 1800 plejtváků malých.
Česko vs. Laos
Řada zemí včetně Británie, Austrálie, Nového Zélandu, Spojených států nebo České republiky komerční lov odmítá.
Mezi členy Mezinárodní velrybářské komise se však najdou i příznivci. A to nejen v případě Norska, Japonska, či Islandu, kteří velryby loví i přes zákaz. Z nových členů komise podporuje lov Laos.
Není proto vyloučeno, že se v arktickém moři budou nadále střetávat japonské velrybářské lodě s plavidly ochránců životního prostředí patřících například ke Greenpeace, jak jsme toho svědky téměř každoročně.
