Havárie vrací do centra pozornosti pochyby o bezpečnosti pákistánského jaderného programu.
Odpad ukládá Pákistánský výbor pro atomovou energii (PAEC) v bývalých uranových dolech. Místní obyvatelé nicméně tvrdí, že se nachází ve volné přírodě a dostává se do vody, kterou používají i pijí.
Počet nemocí se zvýšil
Výbor popírá nedbalé uložení, pravdu má odhalit vyšetřování. Dosavadní závěry ale potvrzují, že stížnosti lidí v provincii Pandžáb jsou oprávněné.
"Míra neplodnosti, rakoviny, kožních nemocí a vrozených tělesných vad vzrostla v okolí sta kilometrů od úložistě o 200 procent," tvrdí poslanec parlamentu Sardál Legarí, který byl do zákonodárného sboru zvolen za tuto oblast.
Pákistánské úřady dosud záležitost držely před médii v utajení, ale pak se obyvatelé vesnice Bághalčúr odhodlali podat petici k Nejvyššímu soudu. O skládku se začali zajímat někteří poslanci parlamentu.
Jsme odsouzeni k postupnému otrávení
Zdejší oblast je podle údajů Asijské rozvojové banky vůbec nejzaostalejší částí Pákistánu s nejnižší gramotností a nejhorší životní úrovní.
"Je třeba vytvořit nezávislou komisi, která prozkoumá, jaké jsou důsledky skládky a zda je opravdu tak špatně zajištěna," vyzývá Parvíz Hoodbhoy, vlivný pákistánský jaderný fyzik a profesor na univerzitě v Islámábádu.
Obavy ještě více prohloubil v dubnu požár, který vypukl v blízkosti úložiště. Zuřil více než dvacet hodin, než se ho podařilo hasičům zlikvidovat.
"Jsme tady odsouzeni k postupnému otrávení," uvedl pro BBC Nazír Buzdár, obyvatel vesnice.
S jadernou energií Pákistán počítá
Pákistán postavil první atomovou elektrárnu v roce 1972, o šestadvacet let později pak provedl první test jaderné pumy v provincii Balúčistán na jihozápadě země. Stal se první a dosud poslední islámskou zemí, která nukleární zbraň vlastní. Důdovem je obava ze sousední Indie, která rovněž bombu má.
Předloni vyšlo najevo, že hlavní konstruktér pákistánské bomby Abdal Kádir Chán tajně dodal informace o výzkumu a výrobě pumy Libyi, Íránu a Severní Koreji. Na Západě také panují obavy z toho, že by se jednou mohli v Pákistánu dostat k moci převratem islámští fundamentalisté a zbraň by se jim dostala do rukou.
USA odmítly s Pákistánem v oblasti jaderné energie spolupracovat, takže se Islámábád nyní obrací na Čínu. Ta má pomoci s vybudováním nové elektrárny s výrobní kapacitou 300 megawattů. Do roku 2030 chce Pákistán otevřít několik dalších jaderných elektráren.
