Gorleben - Takhle by to mělo vypadat, pochvalovali si v úterý ráno demonstranti a politici, kteří se u dolnosaského Gorlebenu účastnili blokády transportu vyhořelého jaderného paliva převáženého z Francie.
Policisté každého z účastníků protestu šetrně zvedli ze silnice, kterou odpůrci jaderné energie obsadili na plných čtyřicet hodin, a odnesli jej stranou.
Při předchozím dějství blokády, které se odehrálo v neděli o přibližně padesát kilometrů dále na západ na železniční trati u Hitzackeru, totiž policie použila proti demonstrantům obušky a slzný plyn.
"Nechceme vám ublížit," ujišťoval o půl čtvrté ráno protestující u Gorlebenu policejní mluvčí. Poslední fáze transportu vyhořelého paliva se tak obešla bez toho, že by obě strany použily násilí.
"Tohle je vzorový příklad, jak by měly úřady postupovat," zareagovala na konání strážců pořádku poslankyně Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Kirsten Lühmanová, která je sama původním povoláním policistka.
Nedělní a pondělní střety u Hitzackeru byly pochopitelné. Řada policistů strávila v akci více než čtyřiadvacet hodin a jejich nervy začínaly pracovat. Tím spíše, když demonstranti, které již odnesli od trati, po níž byl jaderný odpad převážen, se na koleje vraceli znovu a znovu.
"V akci bylo nasazeno na dvacet tisíc policistů," sdělil deníku Spiegel online předseda Německých policejních odborů Rainer Wendt.
Na některých místech se protestující připoutali ke kolejím řetězy, jiní se na trať spouštěli na horolezeckých lanech z korun stromů a zůstali viset několik metrů nad zemí tak, aby souprava s jaderným palivem nemohla projet.
U Hitzackeru potřebovali policisté na uvolnění trati sedm hodin. U Gorlebenu čelili znovu přibližně třem tisícovkám demonstrantů. V osm hodin ráno byla silnice volná a transport mohl pokračovat v cestě.
Pro poslední úsek cesty nebezpečného nákladu, putujícího z továrny na zpracování vyhořelého paliva u normanského Cherbourgu do jaderného meziskladu u Gorlebenu, bylo 123 tun radioaktivního odpadu přeloženo ze speciálních železničních vagonů na nákladní automobily.
Před polednem byl náklad na místě. Jeho cesta z Francie trvala 92 hodin.
Protijaderné Německo
Gorleben se v Evropě stal už před lety pojmem. A to nejenom mezi odpůrci výstavby atomových elektráren.
V žádné evropské zemi nejsou protijaderné protesty tak silné jako v Německu.
Na těch letošních se podle organizátorů podílelo na padesát tisíc osob. Včetně dvoučlenného předsednictva německých Zelených, poslanců Bundestagu Claudie Rothové a Cema Özdemira.
Popularita Zelených se ve Spolkové republice v přehoupla přes dvacetiprocentní hranici a v průzkumu institutu pro výzkum veřejného mínění Forsa předčili dokonce Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD).
Vládní Křesťanskodemokratická unie se na ně proto s výhledem na příští volby dívá jako na hlavního politického soupeře.
Protesty, jako je ten u Gorlebenu, šance Zelených uspět ve volbách do Bundestagu ještě zvyšují. Němcům není jedno, v jakém světě budou žít oni a jejich děti. Chtějí Spolkovou republiku bez jaderných úložišť a pokud možno také bez atomových elektráren.
Velké pobouření proto vyvolalo nedávné rozhodnutí spolkové vlády životnost 17 jaderných centrál v zemi prodloužit v průměru o dvanáct let. To Zeleným přihrálo další příznivce. Strana dokonce hlasitě uvažuje o tom, že by se za tři roky ucházela o post spolkového kancléře.
Proti prodloužení životnosti atomových elektráren je podle průzkumů většina německé veřejnosti.
"Ve volbách v Bádensku-Würtembersku a Berlíně by Zelení mohli v příštím roce obsadit funkci předsedy zemské vlády," řekla Aktuálně.cz předsedkyně strany v porýnském Kolíně nad Rýnem Diana Siebertová. "V průzkumech jsou nyní před SPD."
Co stojí za posledními úspěchy Zelených? Na rozdíl od svých českých souputníků, kterým průzkumy nyní přisuzují přibližně dvě procenta voličských hlasů, se nikdy nezřekli sociální politiky.
Dokázali se navíc zbavit nálepky protestní strany, kterou je kdysi opatřila CDU. A jasně se distancovali od příliš radikální die Linke (Levice), ještě silněji než SPD vázané na odbory.
"Ekologie a ochrana životního prostředí jsou v Německu stále důležitá témata," říká Siebertová. "Zelení si navíc dokázali získat pověst strany, která není zkorumpovaná."
Obnovitelné zdroje energie se ve Spolkové republice setkaly také s mnohem větším pochopením než v Česku. Jejich uplatnění se ale v Německu nabízí také mnohem větší prostor než v ČR, ať již se jedná o větrné parky či solární elektrárny.
Námluvy CDU
Když kolem roku 2005 začala hvězda strany německých ekologů stoupat nezadržitelně vzhůru, projevili o Zelené zničehonic zájem křesťanští demokraté. V zemské vládě v Hamburku s nimi po posledních zemských volbách dokonce vytvořili koalici.
K Zeleným se totiž čím dál více hlásí liberálně smýšlející občané, stojící názorově někde v politickém středu. Radikálové na levici se spíše přiklonili k die Linke.
Proti kancléřce Angele Merkelové zastupující umírněné křídlo křesťanských demokratů, kteří o společné vládě se Zelenými vedli alespoň teoretické úvahy, se ale letos zvedla vlna odporu na pravém křídle strany.
Potenciální koaliční partner se totiž mezitím stal příliš silným a příliš by mluvil do velké politiky.
"Zeleno-černá varinta je mimo hru," řekl Özdemir v rozhovoru pro týdeník Bild am Sonntag. "Unie ji sama smetla ze stolu. CDU a CSU se radikalizují."
Volby do Bundestagu jsou až za tři roky, vládní tábor na ně ale musí myslet již teď. Popularita koaličního partnera CDU, liberálů ze Svobodné stany Německa (FDP) se v některých průzkumech dostala pod hranici pěti procent.
Vládnout mohou křesťnaští demokraté napříště jen v koalici se Zelenými nebo SPD. Tak rychle liberálové z mrtvých nevstanou, pokud vůbec kdy ještě.
"Vládní potenciál Zelených se ale teprve musí prokázat," upozorňuje Siebertová. "V průzkumech se řada lidí hlásí k Zeleným, ve volbách ale v minulosti často nakonec hlasovala pro SPD či CDU."
To, jak popularitu Zelených ovlivní letošní Gorleben, se ukáže již brzy. Ještě nikdy netrvala cesta jaderného transportu z Francie tak dlouho. Přístav Valognes opustil v pátek ráno.
