Řím - Někteří z italských doktorů vedou kampaň za to, aby byla zrušena či modifikována Hippokratova přísaha. Vadí jim části, které zakazují potraty a eutanázii.
Informuje o tom britský deník The Times.
"Jsou zde pasáže, které už nejsou v dnešních časech relevantní a o kterých již noví doktoři předem vědí, že je nebudou moci respektovat," tvrdí Giorgio Iannetti, profesor chirurgie na Římské univerzitě.
Přísahu stejně porušujeme
Kritika italských lékařů se týká části dokumentu, která říká: "Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal, a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Žádné ženě nedám prostředek k potratu."
Celý text Hippokratovy přísahy
Profesor Carlo Flamigni z Boloňské univerzity prohlásil, že Hippokratovu přísahu složit odmítl již při své promoci roku 1958. Podle profesora Fernanda Autiho z Římské univerzity s textem přísahy nesouhlasí někteří jeho studenti a podle něj mají jejich argumenty "jistou váhu".
Doktoři upozorňují, že potrat byl v zemi se silným vlivem katolické církve zlegalizován roku 1978, o tři roky později toto rozhodnutí Italové potvrdili v referendu.
Eutanázie je v Itálii zakázaná. Je však povolená v Belgii, Holandsku a Švýcarsku. I na Apeninském poloostrově se však debata o legalizaci milosrdného zabití otevřela.
Změnit nebo uchovat tradici?
Modifikaci dokumentu, na který lékaři přísahají již od čtvrtého století před naším letopočtem, navrhl před pěti lety i jeden z nejvýznamnějších lékařských časopisů - britský Lancet.
Podle profesora neurologie na univerzitě v Bergamu Giuseppe Remuzziho byla zmíněná pasáž již v mnoha západních zemích skutečně změněna.
Existují ale také italští lékaři, kteří mají na věc jiný názor a zdůrazňují důležitost přísahy pro lékařskou tradici a základní koncepci lékařství.
"(Hippokratova přísaha) připomíná novým doktorům jisté zásadní koncepty...mají pocit, že patří do vědecké komunity s dlouhou tradicí," zdůrazňuje Mauro Moroni, specialista na infekční choroby z Milánské univerzity.
