Řím - Odborníci nejspíš objevili nástěnnou malbu renesančního mistra Leonarda da Vinciho, která byla po staletí považována za ztracenou.
Na florentské radnici Palazzo Vecchio se jim pomocí mikrokamer podařilo pod freskou Giorgia Vasariho nalézt stopy pigmentů, které možná na zeď nanesl právě Leonardo. V pondělí to oznámil vědecký tým na tiskové konferenci ve Florencii.
Freska znázorňující bitvu u Anghiari byla dosud známá pouze díky četným kopiím. Leonardo ji v Palazzo Vecchio vytvořil začátkem 16. století, zůstala však nedokončená a při pozdější přestavbě Sálu pěti set (Salone dei Cinquecento) zmizela.
Odborníci měli už dlouho za to, že slavná Leonardova freska, považovaná za jedno z jeho vrcholných děl, se zřejmě nachází pod pozdější Vasariho malbou. Teprve nyní však získali první hmatatelné důkazy a italská média jejich nález označují za "senzační".
Tým pod vedením Maurizia Seraciniho provedl podrobný průzkum v sále florentské radnice koncem roku 2011. Mikrokamery přitom odhalily za východní stěnou průduch, pod nímž jsou zřetelně vidět černé, červené a béžové pigmenty, jež podle dobových popisů přesně odpovídají malbě bitvy u Anghiari. Při chemické analýze barev se navíc zjistilo, že černý pigment je prakticky stejný jako ten, který Leonardo použil při tvorbě svých nejslavnějších děl - obrazů Mony Lisy a svatého Jana Křtitele.
"Tato zjištění jsou velmi povzbudivá. Ačkoli jsme teprve v počáteční fázi výzkumu a musíme najít ještě mnoho důkazů, aby se nám tajemství podařilo rozluštit, zdá se, že hledáme na správném místě," řekl novinářům Seracini.
Leonardova malba z roku 1505 znázorňuje bitvu, která se odehrála v roce 1440. Ve výjevu je vidět skrumáž vojáků na koních, kteří bojují o získání praporu. Místo, kde se nyní freska podle všeho našla, je pod pozdější malbou Giorgia Vasariho. Ten namaloval monumentální výjev z bitvy u Marciana v roce 1563, kdy se sál přestavoval a rozšiřoval.
Hledači záhad o tajemství malby spekulovali už dlouho a často upozorňovali například na to, že Vasari na stěnu namaloval zelenou vlajku s nápisem "Cerca trova" (Kdo hledá, najde). Vzkaz si vysvětlovali tak, že Vasari sám upozorňuje na to, že se pod jeho obrazem skrývá starší výjev.
Experti ale byli přesvědčeni o tom, že Vasari se pokusil s největší pravděpodobností malbu svého předchůdce, kterého velmi ctil, zachránit a převezl ji na jiné místo. Přemalovat fresku mistra by se podle nich Vasari nepokusil, protože by to bylo neuctivé.
Projekt Maurizia Seraciniho podporuje Nadace National Geographic a kalifornská univerzita v San Diegu, podporu získal i od florentského starosty a ministerstva kultury. Už od počátku ale Seracini bojuje s odporem italských odborníků - kunsthistoriků a restaurátorů. Ti ho kritizovali především proto, že při svém výzkumu může poškodit cennou Vasariho malbu, protože kvůli endoskopickým snímkům je třeba do stěny vyvrtat díry.
