Řím - Politikou unavení a otrávení Italové budou mít během jednoho roku už třetí vládu.

Povede ji nejmladší premiér od nástupu Benita Mussoliniho. Devětatřicetiletý starosta Florencie a předseda Demokratické strany Matteo Renzi.

Všechny přesvědčuje, že s ním přichází velká změna.

Energický, charismatický politik je skvělý řečník, nosí džíny a trička s krátkým rukávem, jezdí na kole a běhá maratón. Hovoří o tom, že celý italský politický establishment posledních desetiletí je třeba "sešrotovat".

Dosavadní premiér Enrico Letta neustál kritiku straníků kvůli pomalému tempu reforem, které mají přinést růst italské ekonomiky po dlouhodobých potížích. Dnes rezignoval a umožnil tak, aby prezident Giorgio Napolitano pověřil sestavením vlády Renziho.

Ještě loni v říjnu se Letta v italském parlamentu smál od ucha k uchu, když Silvio Berlusconi potupně stáhl svůj návrh na vyslovení nedůvěry vládě, protože bylo jasné, že nemá dost hlasů.

Teď ho ale odstřelila vlastní strana. "Itálie nemůže dále žít v nestabilitě a nejistotě. Jsme na křižovatce," zdůvodnil Renzi pád Letty.

Renzi je přirovnáván k Tonymu Blairovi v době, kdy se stal poprvé britským premiérem v roce 1997. Kvůli věku, mladistvému vzhledu a také snaze posunout levicovou stranu více do centra a oslovit větší spektrum voličů.

Podle průzkumů je nyní Matteo Renzi jednoznačně nejoblíbenějším italským politikem a není vyloučeno, že obere o hlasy fenomén posledních voleb - populistu a komika Beppeho Grilla s jeho Hnutím pěti hvězdiček.

Renziho slovník připomíná spíše Baracka Obamu. Ve veřejných vystoupeních používá výrazy jako změna, naděje, důvěra.

S politikou na celostátní úrovni přitom "italský Blair" zkušenosti nemá. Nikdy nekandidoval do parlamentu, kariéru ve straně udělal z pozice starosty Florencie. Jedno z nejkrásnějších měst Evropy vedl od roku 2009.

Donedávna tvrdil, že premiérem chce být jen tehdy, pokud získá ve volbách jasný mandát voličů. Teď říká, že je nejprve třeba změnit komplikovaný volební systém, aby se zabránilo patovým výsledkům jako při posledních loňských volbách.

"Postavit se do čela vlády je teď velké riziko, ale politik má v určitých chvílích povinnost riskovat," prohlásil Renzi.

Demokratická strana tehdy těsně vyhrála, ale nemohla sestavit většinovou vládu, takže se musela spojit se Silviem Berlusconim.

Renzi se stal předsedou Demokratické strany v dubnu poté, co kvůli volebnímu neúspěchu (tedy kvůli těsnějšímu vítězství, než se očekávalo) odstoupil ekonom Pier Luigi Bersani.

Renzi povede koaliční vládu se stranou Nová centristická pravice, kterou vede odpadlík od Berlusconiho Angelino Alfano, dosavadní ministr vnitra.

Italská ekonomika se musí především vypořádat s vysokou zadlužeností. Italský státní dluh vyjádřený v poměru k hrubému domácímu produktu letos přesáhne 132 procent. Hůře je na tom v eurozóně a Evropské unii jen Řecko.

Země má za sebou nejdelší hospodářskou recesi od druhé světové války, letos by ekonomika měla podle odhadu Mezinárodního měnového fondu mírně růst po loňském poklesu o 1,9 procenta.