Interpol žádá od Pekingu informace o svém šéfovi Mengovi. Ten zmizel po cestě do Číny

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 10. 2018 16:39
Podle agentury AP vyjádřila organizace Interpol o osud svého šéfa obavy, znepokojeno je i francouzské ministerstvo vnitra.
Meng Chung-wej.
Meng Chung-wej. | Foto: Reuters

Paříž - Organizace Interpol oficiálně požádala čínské úřady o informaci o svém pohřešovaném šéfovi Meng Chung-wejovi. Ten zmizel koncem minulého měsíce, když odjel z Francie do Číny. Podle agentury AP vyjádřila organizace Interpol o osud svého šéfa obavy. Také francouzské ministerstvo vnitra vyjádřilo znepokojení ohledně zmizení Menga.

"Francie je v rozpacích ohledně situace kolem šéfa Interpolu a je znepokojena kvůli výhrůžkám, které dostala jeho manželka," uvedlo francouzské ministerstvo vnitra v prohlášení. Francouzská policie začala zmizení Menga vyšetřovat koncem týdne poté, co jeho manželka nahlásila policii, že o něm nemá žádné zprávy od 25. září. Žena rovněž policii řekla, že dostala výhrůžky telefonem i prostřednictvím sociálních sítí.

Čína se zatím ke zmizení Menga oficiálně nevyjádřila, aní místní média o jeho případu zatím neinformovala, uvedla agentura Reuters.

Podle francouzské policie odletěl čtyřiašedesátiletý Meng koncem minulého měsíce do Číny, kam dorazil, ale poté už o jeho místě pobytu nejsou zprávy. Podle agentury Reuters není jasné, proč Meng do Číny letěl.

Deník South China Morning Post (SCMP) už dříve s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsal, že šéf Interpolu je v Číně vyšetřován a po příletu minulý týden byl ihned předveden k výslechu. Podle deníku není jasný důvod vyšetřování ani místo, kde je držen.

Do čela Interpolu usedl Meng v listopadu 2016 a stal se tak prvním Číňanem v této funkci. Už od dubna 2004 je náměstkem čínského ministra pro bezpečnost, byl jím tak i v době, kdy toto ministerstvo vedl Čou Jung-kchang, který byl v roce 2015 odsouzen k doživotnímu trestu a propadnutí majetku za braní úplatků, vyzrazení státního tajemství a zneužití pravomocí.

Do letošního dubna měl Meng podle deníku SCMP také vysokou funkci v čínské komunistické straně. V posledních letech se v Číně objevilo více případů zmizení vyšších čínských funkcionářů a čínské úřady až po týdnech či měsících oznámily, že je vyšetřují, většinou kvůli podezření z korupce.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 50 minutami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy