V chudé Indii vyrostou chytrá města. První už se rodí

Petr Jemelka Petr Jemelka
20. 4. 2015 20:18
Do roku 2022 mají v zemi vyrůst desítky měst s dokonalou infrastrukturou.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Galerie Jaroslava Fragnera

Gandhinagar (Indie) - Indové hodlají změnit způsob života lidí ve městech.

V odlehlých pustinách druhé nejlidnatější země světa se chystají postavit desítky "chytrých" metropolí, které budou obyvatelům i firmám nabízet vše, co současné technologie umožňují.

Mnohamilionová indická města už desítky let praskají ve švech. A zatímco v současnosti žije v aglomeracích na 400 milionů Indů, v roce 2050 jich tam bude podle demografických modelů bydlet už 814 milionů.

Krom přelidněnosti a chudinských čtvrtí je bolavým místem současných indických měst také špatná infrastruktura a nízká úroveň služeb. To i přes extrémně levnou pracovní sílu a další náklady odrazuje investory.

Podle vládních úředníků se má výše zmíněné již brzy změnit, píše agentura Reuters.

První chytré město už v Indii roste. Na zelené louce, přesněji v prachu suchého koryta řeky Sabarmati na západě země, se zatím tyčí Gujarat International Finance Tec-City (GIFT).

Momentálně jde jen o inženýrskou síť a torza kancelářských budov. Staveniště se však má rychle proměnit v pulsující město, srdce byznysu v širokém okolí.

Život vdechnou pobídky

Jeho duchovní rodiče mají smělé ambice; chtějí konkurovat takovým metropolím, jako jsou Bombaj, Dubaj nebo Singapur. Život by umělé metropoli měly vdechnout investiční pobídky, jakož i daňové prázdniny pro finančníky, makléře a další byznysmeny.

A v čem má vlastně "chytrost" města spočívat? Především v moderní a úplné inženýrské síti, tedy zavedení elektřiny, plynu, pitné vody a vysokorychlostního internetu do veškerých bytových i nebytových prostor, zajištění perfektní dopravní obslužnosti a automatické recyklace odpadu.

Něco podobného je pro většinu Indů v současné době luxusem, vláda však slibuje, že to už brzy bude standard.

Indický premiér Nárendra Módí se zavázal, že do konce roku 2022 vyroste stovka takových měst. Splnění slibu vyjde podle odhadů konzultantské firmy KPMG na zhruba bilion dolarů, tedy na více než 25,8 bilionu korun.

Kabinet věří, že se jeho investice vrátí. A že se díky ní podaří vytvořit miliony trvale udržitelných pracovních míst.

Z architektonického hlediska budou města stavěna především účelově, při navrhování však bude myšleno i na estetické hledisko a pohodlí jeho obyvatel.

Zbývá najít investora

V tomto roce indická federální vláda na projekt vyčlenila 962 milionů dolarů, tedy víc než 24,8 miliardy korun. To ale nestačí. Je třeba sehnat ještě soukromé investory.

A to by právě mohl být kámen úrazu.

"Abychom zapojili soukromý sektor, potřebujeme minimalizovat rizika, protože do takto riskantního projektu by soukromníci za normálních okolností nešli," řekl Reuters Jagan Shah z indického Národního institutu pro urbanistické záležitosti.

Pokud jde o informačně-technologické zázemí, lze podle něj očekávat spolupráci s některým z nadnárodních gigantů, jako jsou korporace Microsoft, IBM nebo Cisco.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy