"Shodli jsme se, že mírový proces musíme udržet... pověřili jsme své ministry zahraničí, aby obnovili přímé rozhovory," citovala agentura Reuters indického premiéra Manmóhana Singha, který je na setkání představitelů zemí z Hnutí nezúčastněných.

Tamtéž je nyní pákistánský prezident Parvíz Mušaraf, který citované prohlášení spolupodepsal. Oba státníci se naposledy setkali před rokem na půdě OSN.

Rozhovory mezi asijskými sousedy vyzbrojenými jadernými zbraněmi byly přerušeny po bombových útocích v Mumbai 11. července tohoto roku. Zahynulo při nich 186 lidí.

Vláda v Novém Dillí obvinila z přípravy atentátů pákistánskou skupinu Lashkar-e-Taiba.

Indicko-pákistánský mírový proces začal v roce 2004 poté, co se rivalové ocitli na pokraji čtvrté války. Napětí bylo živeno násilím páchaným separatisty ve sporném Kašmíru a smrtící útoky po celé Indii, z nichž byly viněny islamistické militantní skupiny z Pákistánu.

Boj o kontrolu nad pohraničním územím Kašmíru, na který Indie i Pákistán po desetiletí vznášejí nárok, vyústil od roku 1947 už ve tři války a od vypuknutí povstání muslimských separatistů v roce 1989 stál nejméně 44 tisíc lidských životů.

Obnovená jednání se kromě Kašmíru mají zaměřit i na otázky ochrany jaderných zařízení obou zemí, oznámily oficiální zdroje.

Lepší vztahy mezi oběma státy by pomohly stabilizovat jižní část Asie, kde rostoucí počet násilností v Afghánistánu, obnovené boje na Srí Lance a napětí v Nepálu narušují stabilitu regionu, tvrdí analytici.