I Německo plánuje profesionální armádu. Musí šetřit

Radim Klekner Radim Klekner
24. 8. 2010 16:30
Plány ministra obrany narážejí na odpor politiků i vedení bundeswehu
Před lety bylo nemyslitelné, aby vojáci bundeswehru sloužili za hranicemi své země, dnes umírají v Afghánistánu
Před lety bylo nemyslitelné, aby vojáci bundeswehru sloužili za hranicemi své země, dnes umírají v Afghánistánu | Foto: Reuters

Berlín - Světová finanční krize a válka s terorismem vymetly pokladnu nejenom v případě US Army. Špatně je na tom také bundeswehr.

Spolkový ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg, jmenovaný za konzervativní Křesťanskosociální unii (CSU), musí hledat úspory, kde se jenom dá.

Zejména, když na škrty tlačí jeho kolega z rezortu financí Wolfgang Schäuble, člen koaliční Křesťanskodemokratické unie (CDU). Ten by v rozpočtu do roku 2014 rád ušetřil osmdesát miliard eur, což je přibližně letošní nové zadlužení Spolkové republiky. Desetina této částky má jít na konto armády.

Guttenberg předložil v uplynulých týdnech celkem pět scénářů restrukturalizace branných sil. Narazil ale jak u koaličních liberálů ze Svobodné demokratické strany (FDP) a opozičních sociálních demokratů, tak i u velení bundeswehru.

Základem Guttenbergovy reformy má být totiž postupné odbourání branné povinnosti a radikální snížení početních stavů armády.

A to ze současných 252 na 165 tisíc mužů. Pouze 7500 vojáků by přitom podle jeho představ sloužilo ve speciálních jednotkách schopných okamžitého nasazení v zahraničních misích, přičemž by se délka služby pohybovala od dvanácti do čtyřiadvaceti měsíců.

S tím armádní velení nesouhlasí a tvrdí, že základem profesionální armády by mělo být nejméně třicet tisíc dobře vycvičených mužů. V tom se bundeswehr shoduje se sociálními demokraty, FDP i částí CDU.

Armádní velení pochybuje o tom, že zahraniční mise pokryje v budoucnosti 7500 mužů, jak to vidí Guttenberg
Armádní velení pochybuje o tom, že zahraniční mise pokryje v budoucnosti 7500 mužů, jak to vidí Guttenberg | Foto: Reuters

Suchá houba

Guttenberg, devětatřicetiletý právník a příslušník šlechtické rodiny, která svým majetkem patří mezi tři sta nejbohatších v Německu, chce rovněž zjednodušit velicí struktury branných sil a uzavřít velkou část ze čtyř stovek kasáren využívaných armádou.

Branná povinnost by podle něj měla zůstat zachována a snižena se současných devíti na šest měsíců. V polovině příštího roku by však byla jeji platnost "pozastavena".

Právě otázka branné povinnosti, zavedené někdejším bavorským premiérem a spolkovým ministrem obrany Franzem Josef Straussem v roce 1956, je pro armádu tabu.

Sociální demokraté poukazují na to, že v bundeswehru stoupá nejistota a zdůrazňují, že se armáda "nesmí stát prostředkem rozpočtových hrátek" v rámci vládní koalice.

A plukovník Ulrich Kirsch, předseda německého Svazu branných sil, zpochybňuje Guttenbergovo tvrzení, že svými škrty ušetří až osm miliard eur. "Je to jako když zmáčknete suchou houbu," řekl v rozhovoru pro rozhlas. "Nic z ní nevyteče."

Otazník nad dobrovolníky

Velkou skepsi vyvolává až přílišný optimismus ministra, který se domnívá, že jen pobídky a zvýhodnění, jako je kupříkladu lepší důchodové zabezpečení či možnost udělat si u bundeswehru zdarma řidičský průkaz, zajistí armádě příliv dobrovolníků.

Když byla v Německu zavedena alternativní vojenská služba, většina branců zvolila práci v nemocnicích či pečovatelských domech.

S podobným problémem se ostatně potýká Pentagon poté, co pozastavil platnost zákonna o branné povinnosti.

Podobně, jako se kdysi mladým Američanům nechtělo nesmyslně umírat ve Vietnamu a hledali útočiště na studiích či odcházeli za hranice země, nechce se jim ani dnes nesmyslně umírat v Iráku či Afghánistánu.

Americká armáda tak ustavičně čelí nedostatku rekrutů a naléhá na spojence z NATO, aby do boje s al-Káidou posílali své vlastní vojáky.

Profesionální armádu má dnes 23 z 28 členských zemí Severoatlantické aliance a 21 ze 27 států Evropské unie.

 

Právě se děje

Další zprávy