Londýn - Přestože medicína v posledních letech zaznamenala antiretrovirální terapií v boji s virem HIV a nemocí AIDS značný pokrok, je stále nutné, aby lidé brali tyto léky vykazující se řadou nepříjemných vedlejších účinků do konce života.
Nutnost neustálé terapie značí, že se virus někde v těle stále latentně skrývá. Podle nové vědecké studie to je v buňkách kostní dřeně, a to ve formě, proti níž jsou antiretrovirální léky bezmocné. V případě, že pacient terapii vysadí, vyjde HIV z kostní dřeně opět ven do těla.
Studie byla publikována v časopise Nature Medicine.
Úkryt HIV
Podle týmu vedeného doktorkou Kathleen Collinsovou z Michiganské univerzity virus zasahuje takzvané progenitorové buňky, ze kterých vznikají buňky lidské krve. V okamžiku, kdy se z progenitorových buněk krevní buňky vyvinou, virus se zaktivuje a napadne nově vzniklé buňky a pak i další v jejich okolí.
Dnes zhusta využívaná takzvaná vysoce aktivní antiretrovirální terapie (HAART) kombinující několik léků znemožňuje šíření viru do dalších buněk, proti HIV přítomnému v latentní formě v progenitorových buňkách však zasáhnout nedokáže.
Tým pod vedením Roberta Siciliana z Univerzity Johna Hopkinse v Baltimoru už dříve prokázal, že jako latentní rezervoár mohou viru HIV sloužit bílé krvinky zvané CD4+ T-lymfocyty. Sám Siciliano však přiznal, že se v tělech pacientů setkával s genomy viru, které svým výzkumem vysvětlit nedokázal.
Latentní nákaza
Collinsová a další vědci tak začali analyzovat pacienty léčené HAART, u kterých se po nejméně šest měsíců neprojevovaly žádné symptomy výskytu HIV. Ukázalo se však, že když se začaly jejich krvetvorné progenitorové buňky dělit, čtyřicet procent vzniklých bílých krvinek vir HIV obsahovalo.
Podle Collinsové je tento výzkum základní pro možný budoucí lék proti viru HIV a AIDS.
"Jedním ze způsobů je přijít na to, jak donutit buňky, aby se z latentního stavu dostaly do stavu aktivní infekce v době, kdy dostávají pacienti své léky," citovala ji stránka www.nature.com/news.
Viry a bakterie pod mikroskopem:
To by způsobilo, že by HAART začala hubit i viry přítomné v progenitorových buňkách, kterým se nyní vyhýbá.
I ty, kmenová buňko?
Podle Collinsové studie naznačuje také to, že dalším rezervoárem latentního druhu viru HIV mohou být i krvetvorné kmenové buňky, které stojí v řetězci krvetvorby ještě výše než progenitorové, a lidské tělo si je "s sebou nese po celý život".
To by vysvětlovalo, proč je virus HIV v těle schopen latentně přežívat i během antiretrovirální terapie, která trvá roky.
"Studie nám ukazuje další oblast, na kterou se musíme zaměřit, pokud máme najít lék," citoval server scientist.com virologa Mario Stevensona z Univerzity v Massachusetts, který se na výzkumu nepodílel. "Myslím si, že tahle studie vyvolá velký zájem. Že se však jedná o konec celého příběhu, o tom velmi pochybuji."
