Německá vzducholoď LZ 129 Hindenburg patřila v polovině 30. let minulého století k zázrakům technického světa. Stroj nesoucí jméno zesnulého prezidenta Paula von Hindenburga překonal svými parametry vše, co bylo do té doby vyrobeno. I proto dobře posloužil jako výkladní skříň nacistického režimu. Na svůj první let se Hindenburg vydal 4. března 1936. V provozu byl však jen něco přes jeden rok. Zkáza létajícího kolosu, který nabízel luxus více než sedmi desítkám cestujících, nicméně znamenala začátek konce slávy éry vzducholodí. K tragédii došlo 6. května 1937 těsně před přistáním v americkém Lakehurstu. Obrazy zkázy vzhledem k přítomnosti reportérů rychle obletěly svět.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O HINDENBURGU

Téměř čtvrt kilometru dlouhý stříbřitý „doutník“ nabízel všemožný komfort až sedmi desítkám cestujících. V trupu o průměru 41 metrů byly ve dvou podlažích umístěny kabiny cestujících, kteří měli k dispozici mimo jiné sprchy, společnou jídelnu, promenádu i kuřácký salon.

CESTA KE KATASTROFĚ

OBĚTI A ZACHRÁNĚNÍ

V ohni přišlo o život 13 cestujících, 22 členů posádky a jeden člen pozemního personálu. Jako zázrakem nehodu přežilo 62 osob, které se v době nehody nacházely na palubě.

SLAVNÁ ÉRA VZDUCHOLODÍ

1783 Jean-Baptiste-Marie Meusier vytvořil první teoretický návrh řiditelné vzducholodi. Nešlo jej však realizovat, protože v dané době ještě neexistoval vhodný motor.
	1852 Henri Giffard sestrojil první skutečně fungující vzducholoď poháněnou parním strojem.
1884 Vzlétla vzducholoď La France poháněná elektromotorem. Jako první byla schopná se vrátit i proti slabému větru
	2. července 1900 Nad vody Bodamského jezera, kde měl základnu německý hrabě Ferdinand von Zeppelin, se poprvé vznesla jeho vzducholoď s pevnou kostrou a benzínovými motory.
1910 Vzducholodi začaly sloužit letecké přepravě.
	14. prosince 1914 První vzlet zepelínu LZ 26. Tento stroj byl jedním z prvních mezi desítkami postavených vzducholodí během 1. světové války, které sloužily k průzkumným či bombardovacím letům.
8. března 1917 Ve věku 78 let umírá hrabě Ferdinand von Zeppelin, vynálezce řiditelné vzducholodi, která znamenala průlom ve vývoji těchto strojů.
	2. července 1919 Britská vzducholoď R 34 odstartovala k prvnímu úspěšnému přeletu Atlantiku ve směru Evropa–Amerika.
20. května 1926 Umberto Nobile dosáhl ve vzducholodi Norge severního pólu.
	4. března 1936 Německá vzducholoď Hindenburg vzlétla ke svému prvnímu letu.
červen 1936 Hindenburg provedl rekordní dvojnásobný přelet Atlantiku v čase pět dní, 19 hodin a 51 minut.
	6. května 1937 Katastrofa vzducholodi Hindenburg, při které přišlo o život 36 lidí.
1940 Na rozkaz německého generálplukovníka Ernsta Udeta byla sešrotována vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin společně s LZ 130. Význam vzducholodí během 2. světové války postupně upadal.
	28. června 1961 Byla zrušena americká námořní vzduchoplavba a rok poté byly všechny vzducholodě vyřazeny ze služby.