Letní sezona v Grónsku obvykle naplno začíná v červnu. Tehdy začne led na povrchu největšího ostrova na světě rychle tát a uvolněná voda stéká do Severního ledového oceánu a Atlantiku. V posledních letech je ale v důsledku globálního oteplování stále více tajícího ledu a sezona se prodlužuje.
V současnosti mizí z Grónska šestkrát více ledu než v 80. letech minulého století, vyplývá ze studie, kterou v pondělí vydal odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
The rate of global sea level rise has been accelerating, according to a new study using @NASAEarth data. This acceleration is driven mainly by increased melting in Greenland and Antarctica that could double the total sea level rise projected by 2100. More: https://t.co/3UkgNy9LfQ pic.twitter.com/3B3m00t7nn
— NASA (@NASA) February 13, 2018
Vědci měřili bilanci grónského ledu od roku 1972 do roku 2018. Každé léto určité množství ledu v Grónsku roztaje, v zimě ale díky srážkám a chladnějším teplotám ostrov částečně obnoví svůj ledový plášť. Je to běžný proces, který však narušují stále vyšší teploty v posledních desetiletích.
Od 80. let ledu ubývá víc, než ho v zimě zase vznikne. Zimy jsou mírnější a léta delší a teplejší. Led, který zmizí, se už neobnoví.
Klimatologové studují Grónsko velmi pečlivě, protože v sobě nese takovou masu ledu, která by při kompletním roztání zvedla hladinu oceánů o sedm metrů.
Za posledních osm let přispěly tající ledovce v Grónsku k šestimilimetrovému zvednutí hladiny moří. Od roku 1972 je to přes centimetr. Může se to zdát málo, ale jde o proces, který se snadno odstartuje a těžko se zastavuje. Tím, že masa ledu slábne, se stává náchylnější k vyšším teplotám a taje rychleji.
"Ledovce jsou vyvedeny z rovnováhy. Tání se zrychluje a ledový štít ztrácí objem," cituje americký magazín The Atlantic jednoho z autorů studie, Erica Rignota z amerického vesmírného úřadu NASA.
Zvyšování hladiny světového oceánu se týká desítek milionů lidí. Americká televizní stanice CNN připomíná, že mezi ohrožená místa patří i velkoměsta jako New York, Miami, Los Angeles nebo Tokio. Ve velkých pobřežních městech žije až 50 procent světové populace.
Někteří vědci navíc varují, že lidstvo na měnící se klima, a tudíž i problém tajících ledovců nedokáže reagovat. Například podle studie, kterou nedávno publikoval vědecký časopis The Cryosphere, roztaje do roku 2050 polovina ledovců v Alpách. A to i kdybychom okamžitě přestali produkovat emise skleníkových plynů, protože ledovce reagují na změny klimatu se zpožděním.
Zhruba před měsícem vyšla jiná studie vědců z NASA, která zdánlivě dokazovala, že to s táním ledovců ještě nemusí být tak vážné. Týkala se největšího grónského ledovce Jakobshavn, který je podle řady odborníků vůbec nejrychleji tajícím ledovcem na světě. Dvacet let se každoročně ztenčoval o asi 40 metrů. Nedávno se ale ukázalo, že od roku 2016 roste.
Děje se to kvůli chladnějším vodám v zálivu u západního pobřeží Grónska, kde Jakobshavn přechází do oceánu. Může za to takzvaná severoatlantická oscilace. Jde o klimatický jev v severní části Atlantského oceánu, který může působením různých faktorů přinést nad kontinent nižší, nebo naopak vyšší teploty. Ale jen na několik let.
Podle vědců to jen dokazuje to, že teplota vody v oceánech ovlivňuje tání těchto přírodních těles mnohem více, než se dosud předpokládalo.
