Letos uplynulo 70 let od objevu prvních starověkých svitků v jeskyních u Mrtvého moře v dnešním Izraeli. Psal se rok 1947, kdy beduínští pastevci našli v jeskyni ve vyprahlé krajině Judské pouště první hliněné nádoby naplněné popsanými starodávnými svitky. Nález, známý též jako kumránské rukopisy, je považován za archeologický objev století a od té doby vzbuzuje mimořádný zájem badatelů i široké veřejnosti. Jedinečnost svitků je například v tom, že obsahují nejstarší záznamy prakticky všech biblických knih známých dnes jako Starý zákon. zobrazit celý text

Na vzniku svitků, které jsou psány v největší míře hebrejsky, pracovaly ve své době desítky písařů. Sepsání rukopisů se klade do období od 2. století před naším letopočtem až do 70. let 1. století po Kristu. Objev se stal převratný zejména pro poznání hebrejské Bible, ale rukopisy prozradily mnohé i o tajemné židovské sektě esejců, díky nimž se tato mimořádná starověká knihovna zachovala v jeskyních téměř dva tisíce let. V horku pouště zůstala řada rukopisů prakticky neporušená (například svitek s textem biblického Izajáše měří přes 7 metrů), mnoho spisů ale dávali badatelé dohromady z tisíců útržků pergamenu či papyru.

Dobrodružné a spletité byly často též cesty nalezených svitků do rukou badatelů. Beduíni byli totiž v pátrací aktivitě velmi odhodlaní, protože každý nález pro ně znamenal příležitost k prodeji a zisku. Originály jsou v současnosti v Jeruzalémě, kde se uchovávají při udržování optimální vlhkosti vzduchu a teploty, jež odpovídá podmínkám, jaké panují v kumránských jeskyních. Řada svitků je dostupná on-line, přičemž o jejich zpřístupnění se postaralo Izraelské národní muzeum spolu s vyhledávačem Google.