* Po příjezdu pozorovatelů EU na Ukrajinu by Gazprom měl dodávky plynu do Evropy obnovit * Gazprom je největší ruskou firmou * Firma expanduje do celého světa. Bude dodávat plyn Číně
Moskva - Málokterá firma má takový vliv na životy tolika lidí jako ruský Gazprom. Pokud o tom někdo pochyboval, současná mezinárodní krize kolem zastavení dodávek plynu do Evropy ho nepochybně vyvedla z omylu.
Plynárenský kolos je největší ruskou firmou. Zásobuje státní kasu téměř čtvrtinou veškerých příjmů a vytváří zhruba osm procent ruského HDP. Podnik zaměstnává téměř půl milionu lidí, zisk za rok 2007 přesáhl čtrnáct miliard dolarů.
Spor s Ukrajinou a následné přerušení dodávek plynu do Evropy ukázalo skutečnou moc vedení společnosti.
Stačí otočit kohoutky
Jejich rozhodnutí změnilo během několika dní život ve většině evropských zemí. Naději na obrat dává až nyní rozmístění pozorovatelů Evropské unie na Ukrajině v místech, která umožňují kontrolovat tok ruského plynu do Evropy.
S Vladimirem Putinem dojednal podrobnosti pozorovatelské mise momentálně první muž Evropy, český premiér Mirek Topolánek, který sám dnes míří do Kyjeva.
I tak ale podle vedení Gazpromu možná potrvá několik dalších dní, než plyn začne znovu proudit a Evropa se vrátí k normálnímu "provozu."
Gazprom je v mnoha ohledech mimořádnou firmou. S ruským státem a politikou Kremlu je těsně spojen.
Kritici bývalého prezidenta a současného premiéra Vladimira Putina tvrdí, že Gazprom je jeho zbraní v dobývání většího ruského vlivu na okolní svět. Plynárenský gigant dokáže prý mnohem více, než by zmohly bombardéry, tanky a děla.
"Domnívám se, že Putin používá energii jako politický nástroj. Připomíná Evropě, že Rusko a jeho zájmy musí brát vážně. Ať už jde o válku v Gruzii, ambice Ukrajiny vstoupit do NATO či plán USA na stavbu protiraketového štítu v Polsku a České republice," citoval časopis Time experta na Rusko Fabia Libertiho z pařížského Institutu mezinárodních a strategických studií.
Na Rusko doléhá krize
Spor s Ukrajinou o cenu za plyn posilují současné ekonomické problémy Ruska. Finanční krize zasáhla i největší zemi světa.
Zatímco ještě loni ruská ekonomika rostla o osm procent, dlouholetý vzestup, spojený s érou Vladimira Putina, letos skončí. Prognózy hovoří o maximálně dvouprocentním růstu.
Jen v listopadu poklesla ruská průmyslová produkce o deset procent a přibývá nezaměstnaných. Navíc drasticky poklesly ceny ropy, což pro ruskou ekonomiku vždy znamená tvrdý úder.
Krizi ostatně pocítil i Gazprom. Jeho tržní kapitalizace činila v prosinci po ztrátách 86 miliard dolarů, méně než v uplynulých letech.
"Bojujeme s následky ekonomické krize a ruští daňoví poplatníci rozhodně nemohou přinášet oběti jen kvůli tomu, aby Ukrajina nadále dostávala mimořádně levný plyn," řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov k tomu, že Gazprom chce Kyjevu zvýšit ceny o více než dvojnásobek na 450 dolarů za tisíc kubíků.
Stát vlastní podnik z téměř 51 procent, zbytek mají v rukou soukromí investoři. Odtud časté označování firmy za polostátní.
Řada prominentních ruských politiků působila v nejvyšších sférách Gazpromu. Například bývalý ruský premiér z devadesátých let Viktor Černomyrdin a poté i současný prezident Dmitrij Medveděv.
S ruským Němcem v čele
Současný šéf Alexej Miller stejně jako poslední dva prezidenti Ruska pochází z Petrohradu, kde byl v minulosti blízkým spolupracovníkem Vladimira Putina.
Miller je mimochodem zajímavý i svým původem. Jak už jeho jméno napovídá, pochází z rodiny etnických Němců, usazených v Rusku po celé generace.
Plány má jím vedená firma velké. V roce 2025 by chtěl Gazprom zajišťovat už třetinu zásob plynu pro země Evropské unie.
A od roku 2014 chce dodávat plyn i do Číny. Kontrakty na těžbu a zpracování podepisuje na mnoha místech světa. I ve velmi vzdálených končinách, jako je například Bolívie.
Začalo to za Stalina
Počátky firmy se datují do čtyřicátých let. Tedy do doby, kdy ještě v Sovětském svazu vládl Stalin. V roce 1943 byl otevřen první plynovod a o pět let později zřídl Stalin zvláštní odbor pro zemní plyn na ministerstvu ropného průmyslu.
Nálezy nových a nových nalezišť a nárůst těžby pak pokračovaly v dalších desetiletích. SSSR se postupně stal suverénně největším exportérem zemního plynu na světě.
Samostatné ministerstvo pro zemní plyn zřídil až Leonid Brežněv v roce 1965. Z něj pak vyrostl Gazprom, v současné podobě a struktuře existuje od roku 1993.
Firma už staví také své nové sídlo, které má odpovídat jejímu významu. V Petrohradu na břehu řeky Něvy vyroste unikátní a architektonicky mimořádný mrakodrap, vysoký skoro 400 metrů.
