* Socialisté vyhráli první prezidentské volby ve Francii od roku 1988 * Hollandova výhra posílí v EU odpůrce politiky tvrdých škrtů * Merkelová držela palce Sarkozymu, Hollande je jí názorově vzdálenější
Paříž - Překvapení se nekonalo a průzkumy nelhaly. Novým francouzským prezidentem bude kandidát Socialistické strany Francois Hollande. V nedělním druhém kole porazil současného prezidenta Nicolase Sarkozyho o necelá čtyři procenta.
Zatímco na několika místech v centru Paříže příznivci socialistů bouřlivě oslavovali změnu, Sarkozy jen smutně oznámil svým stoupencům ve volebním štábu, že uznává porážku a Hollanda je třeba respektovat jako nového prezidenta.
Hollande ve svém projevu naopak řekl, že Sarkozy si zaslouží respekt jako odcházející prezident. Příznivci socialistů bouřlivě slavili vítězství na pařížském náměstí Bastily, pozdě večer tam dorazil i Hollande.
Po sedmnácti letech
Výsledek voleb znamená, že do Elysejského paláce, sídla francouzských prezidentů, se vrátí levicový politik po sedmnácti letech. Naposledy tam pobýval socialista Francois Mitterrand v roce 1995.
Od té doby vítězili v prezidentských kláních jen pravicoví kandidáti. Dvakrát Jacques Chirac a jednou Nicolas Sarkozy. Ten je ovšem prvním prezidentem Francie od roku 1981, který nedokázal mandát obhájit a setrvat tak v Elysejském paláci i druhé funkční období.
Změna v Paříži bude mít velký dopad na eurozónu a Evropskou unii. Francois Hollande je stoupencem opatření na podporu hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti. Naopak odpůrcem drastických škrtů.
Zastává tak odlišný názor nejen od Nicolase Sarkozyho, ale také od německé kancléřky Angely Merkelové, kterou za drastické rozpočtové škrty kritizoval. Merkelové se naopak nelíbí Hollandovy plány na revizi fiskálního paktu o rozpočtové odpovědnosti, na které se nedávno dohodly členské země Evropské unie s výjimkou České republiky a Velké Británie.
Konec Merkozyho
Nový francouzský prezident chce, aby se součástí paktu stala právě opatření směřující k hospodářskému růstu. Jednat se o tom má už v červnu na summitu Evropské unie.
Tandem "Merkozy", tedy Merkelová-Sarkozy, tak končí, a přestože s novým prezidentem si německá kancléřka bude zřejmě méně rozumět, málokdo očekává nějaký zásadní rozkol mezi Paříží a Berlínem.
Ostatně ještě v neděli večer označil německý ministr zahraničí Guido Westerwelle volby za historickou událost a řekl, že Německo bude s Francií na podpoře ekonomického růstu v eurozóně spolupracovat.
"Předpokládám, že Francie a Německo si nadále udrží silný společný postoj k evropským záležitostem. Ostatně lidé z Hollandova týmu v posledních týdnech každého uklidňovali, že žádný problém s Německem nehrozí," řekl agentuře Reuters analytik Gilles Moec z Deutsche Bank.
Z vítězství osmapadesátiletého Hollanda s jeho názory na tvrdou úspornou politiku mají radost čeští sociální demokraté.
"Vítězství Francoise Hollanda je důležité pro celou evropskou levici. Po úspěchu sociálních demokratů v Dánsku a na Slovensku jde o klíčový signál obratu a naděje pro všechny, kdo chtějí spravedlivější a sociálně únosnější reakci na dluhovou krizi," uvedl šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
Začátek změn v celé Evropské unii věští také místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. "Předpokládám, že od politiky pouhých škrtů začne debata, jak nastartovat ekonomický růst a posílit zaměstnanost," řekl po oznámení prvních odhadů výsledků voleb.
Co se týká Francie, Hollande kromě ekonomického růstu a vyšší zaměstnanosti slibuje, že věk pro odchod do důchodu vrátí, alespoň u části Francouzů, z dvaašedesáti na dřívějších šedesát.
Chce více zdanit velké firmy a výrazné daně uvalit i na Francouze s příjmem vyšším než milion eur ročně. Hovořil o pětasedmdesátiprocentní dani.
V plánu je také daň z finančních transakcí, podpora drobných podnikatelů, dočasné zmrazení růstu cen pohonných hmot a stanovení maximální výše platů ve státních podnicích.
Naopak sám sobě chce Hollande snížit mzdu o třicet procent a platy zřejmě klesnou i ministrům.
