reklama
 
 

Francie dá penzi africkým veteránům 2. světové války

14. 7. 2010 15:46
Opatření se týká 30 tisíc dosud žijících osob

Paříž - Když v březnu 1941 obsadil generál Leclerc oázu Kufra v Libyjské poušti, tvořili většinu jeho jednotky senegalští střelci. Středomořský ostrov Elbu osvobodily v červnu 1944 marocké pluky. O dva měsíce později vstoupily do Marseille jako první alžírské oddíly.

Z více než půl milionu příslušníků jednotek Svobodné Francie, kteří prolévali svou krev za generála de Gaulla a jeho zemi, pocházely tři čtvrtiny z kolonií.

Teprve pětašedesát let po skončení druhé světové války se ale Paříž odhodlala k tomu, aby válečným veteránům z Afriky srovnala penze na úroveň jejich francouzských spolubojovníků.

Prezident Nicolas Sarkozy se k tomuto gestu odhodlal u příležitosti státního svátku slaveného u příležitosti výročí dobytí Bastily z 14. července 1789. Z více než čtyř set tisíc Afričanů bojujících pod de Gaullem se tohoto okamžiku dožilo pouhých třicet tisíc.

Proč se tak nestalo dříve, šéf Elysejského paláce nevysvětlil.

"Jsou dluhy, které se nesmažou nikdy," prohlásil Sarkozy před vrcholnými představiteli dvanácti afrických států, které si na slavnostní přehlídku na Champs-Ellysées pozval.

Nenašel odvahu připomenout, že penze zmrazil de Gaulle africkým veteránům poté, co jedna africká kolonie za druhou nastupovaly v 50. a 60. letech minulého století cestu nezávislosti na Francii.

Do Paříže jenom bílí

Na de Gaullově rozhodnutí nic nezměnil ani fakt, že Afričané byli mezi prvními, kdo padli za Francii. Když bez větších problémů prošel Maginotovou linií, nechal Hitler povraždit 17 tisíc senegalských střelců, protože je pokládal za "méněcenné zajatce".

Ponížení se africkým vojákům dostalo i o čtyři roky později při osvobozování Paříže.

Velení spojeneckých sil navzdory skutečnosti, že v britské armádě sloužily statisíce Indů a výzvu k mobilizaci v USA uposlechlo dva a půl milionu Afroameričanů, totiž rozhodlo, že cti vstoupit do města nad Seinou jak první se dostane "pouze bílým".

Do Paříže tak v červnu 1944 pronikla ze všech spojeneckých jednotek nejdříve 9. rota 3. praporu Leclercovy Druhé obrněné divize. Ta byla složena převážně z někdejších španělských republikánů bojujících kdysi proti generálu Francovi.

Nehynoucí vděčnost

Sarkozy ve středu nicméně vyjádřil přeživším africkým veteránům druhé světové války za to, co pro jeho zemi učinili, "nehynoucí vděčnost".

Až francouzský parlament schválí příslušný zákon, budou dostávat namísto dosavadních jedenašedesáti 690 eur měsíčně.

Otázkou zůstává, jak dlouho ještě. Většina veteránů jsou dnes pětaosmdesátiletí a devadesátiletí stařečci.

Nejvyšší ústavní orgán, tzv. Ústavní rada, rozhodla v květnu, že podobný nepoměr ve vyplácených penzích odporuje principu rovnosti, na němž je založena Francouzská republika. A to přestože se celá záležitost týká občanů jiných zemí.

Na to, že by se mělo s penzemi veteránů něco dělat přišel v roce 2006 Sarkozyho předchůdce v úřadě Jacques Chirac poté, co zhlédl film Domorodci o pěti severoafrických vojácích, kteří se podíleli na osvobození Francie.

 

 

autor: Radim Klekner | 14. 7. 2010 15:46

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama