Francie dá penzi africkým veteránům 2. světové války

Radim Klekner Radim Klekner
14. 7. 2010 15:46
Opatření se týká 30 tisíc dosud žijících osob
Jako jeden z prvních se generálu de Gaullovi přihlásil do jednotek Svobodné Francie guvernér Čadu Félix Ébaoué
Jako jeden z prvních se generálu de Gaullovi přihlásil do jednotek Svobodné Francie guvernér Čadu Félix Ébaoué | Foto: Aktuálně.cz

Paříž - Když v březnu 1941 obsadil generál Leclerc oázu Kufra v Libyjské poušti, tvořili většinu jeho jednotky senegalští střelci. Středomořský ostrov Elbu osvobodily v červnu 1944 marocké pluky. O dva měsíce později vstoupily do Marseille jako první alžírské oddíly.

Z více než půl milionu příslušníků jednotek Svobodné Francie, kteří prolévali svou krev za generála de Gaulla a jeho zemi, pocházely tři čtvrtiny z kolonií.

Teprve pětašedesát let po skončení druhé světové války se ale Paříž odhodlala k tomu, aby válečným veteránům z Afriky srovnala penze na úroveň jejich francouzských spolubojovníků.

Prezident Nicolas Sarkozy se k tomuto gestu odhodlal u příležitosti státního svátku slaveného u příležitosti výročí dobytí Bastily z 14. července 1789. Z více než čtyř set tisíc Afričanů bojujících pod de Gaullem se tohoto okamžiku dožilo pouhých třicet tisíc.

Proč se tak nestalo dříve, šéf Elysejského paláce nevysvětlil.

"Jsou dluhy, které se nesmažou nikdy," prohlásil Sarkozy před vrcholnými představiteli dvanácti afrických států, které si na slavnostní přehlídku na Champs-Ellysées pozval.

Nenašel odvahu připomenout, že penze zmrazil de Gaulle africkým veteránům poté, co jedna africká kolonie za druhou nastupovaly v 50. a 60. letech minulého století cestu nezávislosti na Francii.

Do Paříže jenom bílí

Na de Gaullově rozhodnutí nic nezměnil ani fakt, že Afričané byli mezi prvními, kdo padli za Francii. Když bez větších problémů prošel Maginotovou linií, nechal Hitler povraždit 17 tisíc senegalských střelců, protože je pokládal za "méněcenné zajatce".

Ponížení se africkým vojákům dostalo i o čtyři roky později při osvobozování Paříže.

Pod vlajkou Svobodné Francie bojovalo na konci války na 550 tisíc mužů
Pod vlajkou Svobodné Francie bojovalo na konci války na 550 tisíc mužů | Foto: Aktuálně.cz

Velení spojeneckých sil navzdory skutečnosti, že v britské armádě sloužily statisíce Indů a výzvu k mobilizaci v USA uposlechlo dva a půl milionu Afroameričanů, totiž rozhodlo, že cti vstoupit do města nad Seinou jak první se dostane "pouze bílým".

Do Paříže tak v červnu 1944 pronikla ze všech spojeneckých jednotek nejdříve 9. rota 3. praporu Leclercovy Druhé obrněné divize. Ta byla složena převážně z někdejších španělských republikánů bojujících kdysi proti generálu Francovi.

Nehynoucí vděčnost

Sarkozy ve středu nicméně vyjádřil přeživším africkým veteránům druhé světové války za to, co pro jeho zemi učinili, "nehynoucí vděčnost".

Až francouzský parlament schválí příslušný zákon, budou dostávat namísto dosavadních jedenašedesáti 690 eur měsíčně.

Otázkou zůstává, jak dlouho ještě. Většina veteránů jsou dnes pětaosmdesátiletí a devadesátiletí stařečci.

Nejvyšší ústavní orgán, tzv. Ústavní rada, rozhodla v květnu, že podobný nepoměr ve vyplácených penzích odporuje principu rovnosti, na němž je založena Francouzská republika. A to přestože se celá záležitost týká občanů jiných zemí.

Na to, že by se mělo s penzemi veteránů něco dělat přišel v roce 2006 Sarkozyho předchůdce v úřadě Jacques Chirac poté, co zhlédl film Domorodci o pěti severoafrických vojácích, kteří se podíleli na osvobození Francie.

 

 

 

Právě se děje

teď

Výbuch ve městě Ghazní zabila nejméně 26 afghánských vojáků

Nejméně 26 lidí přišlo dnes o život a dalších 17 utrpělo zranění při mohutné explozi ve městě Ghazní, které je správním střediskem stejnojmenné provincie na východě Afghánistánu. Informovaly o tom tiskové agentury citující místní zdroje.

Agentura Ariana news s odvoláním na představitele městské nemocnice napsala, že všichni mrtví i zranění jsou vojáci afghánské armády. Podle prvních informací šlo zřejmě o explozi nálože nastražené v automobilu, který stál u základny ozbrojených sil. Agentura Nová Čína zmínila, že explozi předcházela v místě střelba.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Metropolí Eritrey otřáslo šest explozí, možná šlo o rakety z Tigraje

 Eritrejským hlavním městem Asmarou otřáslo v pátek pozdě večer šest explozí. Informovalo o tom americké ministerstvo zahraničí. Příčina ani přesné místo výbuchů zatím nejsou jasné, nicméně na Asmaru už dříve stříleli rakety povstalci ze sousední etiopské oblasti Tigraje, kde proti nim bojuje etipská armáda, poznamenala dnes agentura Reuters.

"V Asmaře nastalo ve 22:13 šest explozí," sdělilo ministerstvo zahraničí Spojených států na Twitteru. Zároveň vyzvalo americké občany, aby měli stále na paměti konflikt, který se odehrává v Tigraji. Tigraj leží na severu Etiopie a je jedním z jejích autonomních států. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy