Žádná jiná sportovní ani mimosportovní událost nemá šanci přiblížit se sledovanosti fotbalového mistrovství světa. A ta roste. Před čtyřmi lety v Asii sledovalo jeden zápas v průměru 350 milionů diváků, nyní v Německu to má být už přes půl miliardy.
Fotbalové šampionáty tak jdou podle odborníků svým způsobem proti trendu, který se prosazuje v médiích.
"Nyní žijeme v éře fragmentace médií, kdy většina programů má stále užší, specifičtější zaměření a tím i nižší sledovanost. Fotbal se tomu vymyká, sledovanost velkých fotbalových turnajů celkově všude roste," domnívá se Kevin Alavy, analytik britské společnosti Initiative, která kupuje pro inzerenty vysílací časy a místa v médiích.
V Brazílii je podle firmy v den zápasu národního týmu 90 procent všech televizí zapnutých na kanál, který zápas přenáší. Téměř ve všech zemích fotbal v době pořádání šampionátu těžko hledá konkurenci, což se promítá i do zájmu inzerentů.
Společnost Zenith Optimedia tvrdí, že globální investice do reklamy ve všech typech médií letos vzroste oproti loňsku o šest procent na téměř 430 miliard dolarů. Na tom se podílí hlavně reklama spojená s fotbalovým mistrovstvím světa.
V Íránu dohlížejí i na fotbalové přenosy cenzoři
Rekordy se budou lámat v Číně, kde popularita fotbalu rok od roku roste. Před mistrovstím výrazně stoupl počet prodaných obrazovek v zemi i částky, které státní televize CCTV inkasovala od inzerentů. Přitom kvůli časovému posunu začíná pro Číňany většina zápasů až po půlnoci.
Svérazným způsobem vysílá přenosy v Íránu tamní televize IRIB. Obraz jde do vysílání s půlminutovým zpožděním.
Dost na to, aby měli cenzoři šanci nepustit na obrazovku záběry, které považují za morálně nebo politicky škodlivé. Například záběry spoře oděných divaček či transparentů, vyvěšených íránskými exilovými odpůrci vládnoucího režimu.
Britská BBC přišla s jinou novinkou.Vybrané zápasy nabízí živě i na internetu.
Zatímco televize, které mají právo vysílat přenosy, slaví, u diváků tomu v řadě zemí není. Leckde mají vysílací práva jen placené kanály požadující částky, které jsou pro masy lidí nedostupné. A dokonce ani zaplacením nemusí problémy končit.
Hádky o přenosy ve Španělsku a Izraeli
Téměř vládní krizi způsobily spory o vysílání fotbalových přenosů ve Španělsku.
Práva získal kanál La Sexta, který však byl schopen zaručit pokrytí pouze 55 procent španělského území. Opozice i rozhořčená veřejnost vyzvala vládu k zásahu. Mnoho Španělů si nedokáže představit situaci, v níž be neměli možnost sledovat šampionát.
Až týden před šampionátem se skandál podařilo jakž takž zažehnat, když La Sexta povolila část zápasů vysílat další televizní stanici Cuatro.
V Izraeli skončily debaty o vysílání fotbalu u soudu. Na lavici obžalovaných se ocitla mediální společnost Charlton, která se rozhodla zpřístupnit vysílání zápasů na svém kanálu zájemcům za poplatek téměř 500 izraelských šekelů (přibližně dva a půl tisíce korun).Charlton získal právo vysílat padesát ze čtyřiašedesáti utkání.
Podnět k Nejvyššímu soudnímu dvoru dal jménem mnoha rozřčených diváků právník Amir Jisraeli, který označil výši poplatku za nejvyšší na světě. Soud mu nedal za pravdu, ale společnost Charlton přece jen částečně ustoupila a snížila cenu za přenosy o třetinu na 309 šekelů.
Sever Afriky z MS mnoho neuvidí
V arabských zemích na tom příznivci fotbalu nejsou o mnoho lépe. Vysílací práva pro značnou část arabského světa má saúdská satelitní televize ART (Arab Radio and Television). Zaplatit za její vysílání si však mnoho lidí v Maroku, Alžírsku, na palestinských územích i jinde však nemůže dovolit.
A zajistit pirátské vysílání je složité, protože ART má propracovaný ochranný systém.
"Je to hrozné takhle lidem v Africe vzít jednu z mála radostí a zábav, kterou ve fotbale mají," řekl agentuře Reuters řidič autobusu Bilál Simmúdí z marockého Rabatu.
Alžírská i marocká vláda se snažily s ART dohodnout, ale neuspěly. Jen Tunisané, kteří mají na mistrovství světa svůj tým, uvidí ve státní televizi alespoň zápasy reprezentace, semifinále a finále.
V Maroku majitelé kaváren, kteří ART zaplatili, prodávají na jednotlivé zápasy "místa k sezení" přibližně za dvacet dirhamů (zhruba padesát korun).
Indonésanům pomůže fotbal zapomenout
V Indonésii se úřady snaží fotbalem mírnit tragédii lidí, kteří přišli o domovy během květnového zemětřesení na ostrově Jáva. Do postižených oblastí a sběrných táborů posílají televizory, aby lidé nepřišli o šampionát.
"Snažíme se, aby zapomněli na své útrapy," tvrdí guvernér postižené provincie.
