Paříž, Praha - Gruzínský prezident Michail Saakašvili plánoval vojenský útok s cílem převzít moc nad Jižní Osetií už dlouho, ovšem provedl ho jako začátečník a Rusku pomstu velmi ulehčil. O víkendu to pro agenturu Reuters uvedl Saakašviliho bývalý ministr obrany.
Irakly Okruašvili, představitel gruzínského politického exilu, v rozhovoru dále uvedl, že část viny nesou i Spojené státy, protože nedokázaly rozpoznat ambice gruzínského prezidenta. "Muže se slabostí po demokracii," dodal Okruašvili.
Saakašviliho dny jako prezidenta Gruzie jsou podle něj sečteny.
Čtěte více:
První dny rusko-gruzínských bojů chronologicky
Ruské jednotky se stáhly z pěti míst v Gruzii
Prohlášní bývalého gruzínského minstra obrany jsou významná, protože Saakašvili svět přesvědčuje o tom, že válku rozpoutalo vstupem na gruzínské území Rusko. Představitelům Evropské unie dokonce předal "jasný důkaz" o tom, že vinu za válku nese Moskva. O jaký konkrétní důkaz se jedná však neupřesnil.
Osetie i Abcházie najednou
Okruašvili patřil k blízkým Saakašviliho spolupracovníkům, funkci ministra obrany zastával v letech 2004-2006. Tehdy prý podle svých slov pracoval s prezidentem na vojenských plánech invaze do Jižní Osetie a také do Abcházie, druhého separatistického regionu na pobřeží Černého moře.
"Abcházie byla naší prioritou, ale v roce 2005 jsme se dohodli, že půjdeme do obou regionů dohromady," uvedl Okruašvili. Představitelé Gruzie se zatím k jeho prohlášením nevyjádřili.
Bývalému ministru obrany Okruašvilimu se říkalo bezohledný jestřáb. Ve funkci dohlížel na zbrojení a volal po obsazení Jižní Osetie, kde se narodil, silou.
V rozhovoru pro Reuters ovšem Saakašviliho kroky tvrdě kritizoval. Válku podle něj zahájil ukvapeně, bez diplomatické podpory a podcenil počet ruských sil v regionu.
Čtyřiatřicetiletý Okruašvili utekl do Evropy v roce 2007, po krátkém věznění. Byl obviněn z korupce, ale jakoukoliv vinu popřel. Tvrdil, že musel být potrestán, protože sám kritizoval prezidenta za přijetí úplatku. Byl odsouzen k 11 letům. Ve Francii ale dostal azyl a země ho nedávno odmítla vydat do Gruzie.
V souvislostech: Gruzínský prezident obviněn z korupce. Lidé v ulicích
USA: invazi nepodpoříme
Původní plán byl při rozsáhlé operaci najednou převzít kontrolu nad Jižní Osetií, obsadit hlavní město této oblasti - Cchinvali, tunel Roki a další klíčové město Javu. „Saakašviliho ofenziva dokázala naplnit jen první bod plánu, on totiž věřil, že se Spojeným státům podaří zastavit ruskou reakci přes diplomatické spojky," tvrdí v rozhovoru Okruašvili.
Když Saakašvili zjistil, že to se nestane, poslal jednotky k tunel Roki, ale už bylo pozdě. Rusko odpovědělo vysláním tisíců vojáků a tanků, což zcela ochromilo plány Gruzie.
"Od roku 2006 nemáme šanci uspět proti Rusku vojensky," tvrdí v rozhovoru pro Reuters Okruašvili. Podle něj navíc Washington varoval, že invazi do separatistických regionů rozhodně nepodpoří.
Čtěte více:
Palinová varovala Rusy: Gruzii jsme připraveni bránit
Prezidenti V4 se neshodli na příčinách krize v Gruzii
"Když jsme v květnu 2005 mluvili s prezidentem Bushem, jasně nám řekl: nezapojujte se do žádné vojenské konfrontace. Nebudeme schopni vám pomoct," uvádí Okruašvili.
Podle Okruašviliho mohou za krizi na Kavkaze i Spojené státy, protože nekriticky podporovali proamerického Saakašviliho i přes jeho narůstající autoritářství.
Ten by měl nyní podle exilového politika odstoupit, jinak by mohl čelit trestním obviněním. "Sedmý listopad bude pro gruzínskou opozici velkým testem, jak moc se dokáže mobilizovat," tvrdí Okruašvili. Přesně před rokem totiž masové protesty proti obviněním z korupce vynesly Okruašviliho do čela exilové politiky. "Do roka se do země vrátím. Saakašviliho prezidentské dny jsou sečteny," řekl.
