Hlavním finančním nástrojem, který EU pro podporu udržitelného rozvoje, míru a stability používá, je Globální Evropa. Vznikl v listopadu 2020, kdy Evropská komise pracovala na přípravě nového víceletého finančního rámce. Pro roky 2021 až 2027 disponuje rozpočtem 79,5 miliardy eur (1,9 bilionu korun).

Legislativu pro humanitární a rozvojovou pomoc navrhuje Evropská komise, schvalují ji členské státy spolu s Evropským parlamentem. Parlament navíc poskytování pomoci sleduje, apeluje na její navýšení a snaží se hlídat, aby peníze šly k těm, kteří je skutečně potřebují.

Evropská komise rovněž koordinuje pomoc s jednotlivými členskými státy a dalšími dárci, a to prostřednictvím společného plánování zvaného Tým Evropa, který původně vznikl jako reakce na pandemii covidu-19.

Kam míří peníze z Globální Evropy?

Peníze z Globální Evropy jsou určené na spolupráci se třetími zeměmi. Nepatří sem ale státy, které představují zámořská území EU, ani země, které vedou přístupová jednání s EU. Obecně se podpora soustředí na těchto pět oblastí:

Základní pilíře Globální Evropy

Globální Evropu tvoří tři základní pilíře. Část peněz ale není přidělená ani k jednomu z nich, aby EU mohla pružně reagovat na dění ve světě. Finanční polštář ve výši 9,53 miliardy eur (230 miliard korun) může Brusel přesouvat do kteréhokoliv ze tří pilířů. Jedná se asi o 12 procent z celkového objemu peněz Globální Evropy. Tato flexibilita EU umožňuje reagovat na nepředvídatelné události a nově vznikající výzvy nebo podporovat nové priority.

Zeměpisný pilíř - 75 % prostředků

Tři čtvrtiny finačních prostředků z nástroje Globální Evropa jsou určeny na spolupráci s určitými regiony ve světě, vybranými podle zeměpisného měřítka. Jedná se o 60,4 miliardy eur (zhruba 1,4 bilionu korun). Skoro polovina z této částky míří do subsaharské Afriky, třetina jde do zemí sousedících s EU. Zbylé peníze jsou určené zejména pro regiony Asie a Tichomoří nebo Ameriku a Karibik.

další

19,32 miliardy eur jde do zemí sousedících s EU.

další

29,18 miliardy eur míří do subsaharské Afriky.

další

8,49 miliardy eur jde Asii a Tichomoří.

další

3,39 miliardy eur je určeno pro Ameriku a Karibik.

další

Tematický pilíř – 8 % prostředků

Peněžní pomoc ve výši 6,36 miliardy eur (150 miliard korun) putuje na programy spojené s lidskými právy, demokracií, mírem, stabilitou, předcházením konfliktům, globálními výzvami a rovněž do rukou organizací občanské společnosti.

další

Mechanismus rychlé reakce - 4 % prostředků

Rychlá reakce s vyčleněnou částkou 3,18 miliardy eur (75 miliard korun) umožňuje financovat krizové řízení, předcházení konfliktům a budování míru. Cílem těchto akcí je například propojit humanitární a rozvojové úsilí, zvýšit odolnost zemí postižených krizí nebo řešit priority zahraniční politiky.

Humanitární pomoc

V chudých zemích jde rozvojová pomoc obvykle ruku v ruce s pomocí humanitární. Tu EU zajišťuje již 30 let a zodpovídá za ni Generální ředitelství pro civilní ochranu a humanitární pomoc.

Mechanismus civilní ochrany

Mechanismus civilní ochrany EU udržuje reakční kapacity členských států EU a umožňuje rychle pomoci zemi zasažené mimořádnou událostí, ať už se jedná o přírodní, nebo člověkem způsobenou katastrofu. O pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU může požádat jakákoliv země světa, stejně jako mezinárodní organizace.

Od roku 2001 jej EU aktivovala více než 700krát. Největší nouzová operace od vzniku mechanismu byla spuštěna v reakci na válku na Ukrajině.

Foto: Aktuálně.cz, Shutterstock

další

Příjemci pomoci EU (za rok 2023)

V roce 2023 pomoc EU směřovala do posílení občanské společnosti, vzdělávání, sociální infrastruktury, zdravotnictví, zemědělství a lesnictví, energetiky, ochrany životního prostředí a dopravy.

Pozn.: Nelokalizované zdroje zahrnují zdroje, které nelze jednoduše geograficky přiřadit, například multilaterální organizace a globální programy.

Deset největších příjemců pomoci EU za rok 2023

Největším příjemcem pomoci z Evropské unie bylo v roce 2023 Turecko, které spolu se Sýrií loni v únoru zasáhlo rozsáhlé zemětřesení. Zemřelo při něm okolo 60 tisíc lidí, z toho více jak 50 tisíc v Turecku. Zraněno bylo okolo 120 tisíc lidí.

Zdroje: Recipients and results of EU aid, Rozvojová politika, Global Europe: Neighbourhood, Development and International Cooperation Instrument, Development and international cooperation programmes and funding instruments, About European Civil Protection and Humanitarian Aid Operations, Funding for humanitarian aid, Všeobecný přehled rozvojové politiky