Stěžejní programy EU v oblasti vesmíru

Rada EU a Evropský parlament, který je tradičně hlasitým podporovatelem silnější role EU ve vesmíru, v dubnu 2021 přijaly nařízení zavádějící nový kosmický program EU na období 2021–2027. Ten mimo jiné zastřešil i stávající stěžejní programy, mezi které patří zejména Copernicus, Galileo a EGNOS.

Projekt Copernicus vznikl v roce 2014. Pomocí družic zvaných Sentinel a měřicích systémů v atmosféře, na moři a na zemi sleduje planetu a její prostředí. Z pozorování vytváří statistiky či topografické mapy, které zdarma nabízí běžným i odborným uživatelům. Data z Copernicu najdou uplatnění při místním plánování, ochraně přírody, v lesnictví nebo v dopravě. Vědci mohou využít například poznatky týkající se složení atmosféry nebo tání ledovců. Copernicus může také sloužit jako varovný systém v případě deforestace a rozšiřování pouští. Jde o nejpokročilejší systém pozorování Země na světě, který spravuje a koordinuje Evropská komise společně s Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Copernicus v číslech:

Šest okruhů, které Copernicus monitoruje

atmosféra

mořské prostředí

krizové řízení

území

klima

bezpečnost

Zdroj: Copernicus, Space.com, Evropská komise

Galileo je vlastní navigační družicový systém Evropské unie, díky kterému není závislá na armádních navigačních systémech Spojených států (GPS) a Ruska (GLONASS). Navigaci zajišťuje 22 satelitů, které jsou oproti jiným technologiím přesnější – lokaci ukazují s přesností na 20 centimetrů. Galileo se využívá v dopravě, k záchranným akcím, při logistice a v telekomunikaci. Na navigaci je navázáno sedm procent evropské ekonomiky. Galileo financuje prostřednictvím Evropské kosmické agentury Evropská unie.

Galileo v číslech

Zdroj: Copernicus, Evropská komise, EUSPA

EGNOS (v originále European Geostationary Navigation Overlay Service) je systém zlepšující navigaci GPS a brzy také Galileo. Systém funguje ve všech členských státech Evropské unie a provoz zajišťují tři satelity, 40 pozemských stanic a dvě kontrolní centra. V budoucnu se může dosah systému rozšířit také na sever Afriky a na Blízký východ. Systém je využíván pro letecký provoz, lodní dopravu, využívat ho mohou také farmáři či turisté. Projekt spravuje Evropská komise.

EGNOS v číslech

Zdroj: EUSPA, Hospodářské noviny

Vesmírná bezpečnost

V únoru 2022 Evropská komise navrhla dvě nové stěžejní iniciativy, které mají posílit zabezpečení satelitního připojení a zlepšit řízení vesmírného provozu. Připojit se k internetové síti by tak člověk mohl odkudkoliv, včetně dosud „mrtvých“ zón v řídce obydlených oblastech. Brusel si od toho slibuje pokrytí celé Evropy internetem a bezpečnější komunikaci.

Bezpečnost v číslech

Mapa vesmírných středisek v Evropě

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

XPaříž: sídlo ESAEvropská kosmická agentura vznikla v roce 1975 v Paříži sloučením mezinárodních organizací zabývajících se vývojem družic a nosných raket. Nespadá pod EU, ale s jejími vesmírnými programy spolupracuje.

XNoordwijk: ESTECEvropské centrum výzkumu vesmíru a technologií (ESTEC) je největším střediskem a hlavním testovacím centrem pro kosmické technologie ESA.

XFrascati: ESRINCentrum ESA pro pozorování Země (ESRIN) se věnuje výzkumu Země z dat získaných družicemi, udržuje největší archiv dat o životním prostředí v Evropě.

XDarmstadt: ESOCEvropské vesmírné operační středisko (ESOC) je středisko ESA, které se stará o fungování kosmických objektů na oběžné dráze.

XKolín nad Rýnem: EACEvropské centrum astronautů (EAC) je školicím střediskem ESA pro výcvik astronautů.

XVillanueva de la Canad: ESACEvropské středisko kosmické astronomie (ESAC) je středisko ESA, kde se nachází vědecká operační centra pro všechny astronomické a planetární mise ESA. Nachází se zde i vědecké archivy.

XFrancouzská Guyana: Kosmické centrumNachází se zde kosmodrom ESA.

XRedu: ESECEvropské středisko pro vesmírnou bezpečnost a vzdělávání (ESEC) je střediskem ESA, které se zabývá mimo jiné kyberbezpečností.

XOxfordshire: ECSATVýzkumné středisko ESA. Věnuje se telekomunikacím, integrovaným aplikacím a zkoumá změnu klimatu.

XPraha: EUSPAAgentura EU pro vesmírný program, dříve Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), sídlí v Praze od roku 2012. Sdružuje řízení provozu kosmických programů EU a stará se o navigační systém Galileo.

Evropská kosmická agentura (ESA)

Evropská kosmická agentura vznikla v roce 1975 v Paříži sloučením mezinárodních organizací zabývajících se vývojem družic a nosných raket. Původně byla založená jako výzkumný projekt, který na rozdíl od amerického a sovětského programu nechtěl posílat lidi do vesmíru. Přesto se první kosmonaut z ESA do vesmíru podíval na společné misi ESA a NASA (amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír) s vesmírnou laboratoří postavenou v Evropě. Byl jím v roce 1983 Ulf Merbold z Německa.

ESA nespadá pod Evropskou unii, i když s jejími vesmírnými programy spolupracuje. Její provoz financují členské státy. Každý přitom dává odlišnou částku odvíjející se od hrubého národního produktu. Česko v agentuře zastupuje ministerstvo dopravy.

ESA v číslech

Členové ESA

Belgie

Česká republika

Dánsko

Estonsko

Finsko

Francie

Itálie

Irsko

Lucembursko

Maďarsko

Německo

Norsko

Nizozemsko

Polsko

Portugalsko

Rakousko

Rumunsko

Řecko

Španělsko

Švédsko

Švýcarsko

Velká Británie

Kanada

Projekty ESA

Jaká je role Česka?

Praha je jedním z evropských center vesmírných programů. Od roku 2004 v pražských Holešovicích sídlila Agentura pro evropský GNSS, zkráceně GSA. V roce 2021 ji nahradila Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), která má více pravomocí a zajišťuje řízení všech vesmírných složek včetně programu Egnos a Galileo.

Zdroj: Evropská unie, EUSPA, Czech Space Portal