Europarlament slaví 20 let eura. Proč měnu zavést a jaká by to mělo rizika?

Denis Chripák Radim Klekner, Denis Chripák
17. 1. 2019 18:00
Před dvaceti lety, 1. ledna 1999, se začalo v bezhotovostním platebním styku používat euro. O tři roky později se do oběhu dostaly i bankovky a mince. Evropský parlament si tak tento týden připomíná dvacetileté výročí zavedení společné měny. Podívejte se na základní informace o euru a na jeho výhody a nevýhody.
Foto: Thinkstock

Nevýhody eura

Web českého ministerstva financí uvádí kromě výhod i rizika zavedení eura. Je to například ztráta samostatné měnové politiky. "Měnové prostředí v české ekonomice bude určováno rozhodnutími Evropské centrální banky, která musejí brát ohled na stav eurozóny jako celku. To se může jevit jako významné ochuzení nástrojů makroekonomické stabilizační politiky," uvádí zpráva z roku 2013.

Přechod na novou měnu také znamená vysoké náklady. Musely by se upravit nejrůznější informační systémy, přecenit zboží nebo třeba vyškolit zaměstnance ve všemožných podnicích. Šlo by ale vesměs o jednorázové náklady.

Obyvatelé některých zemí se také obávají skokového zdražení a rizika inflace. "Statistické údaje o vývoji cenové hladiny tyto domněnky však vesměs nepotvrdily. Ve skutečnosti došlo k nárůstu cen jen na některých místech a u některých položek," uvádí nicméně česká zpráva.

Česká republika by se také zapojila do Evropského stabilizačního mechanismu (EMS), což by bylo opět spojeno s nemalými náklady. EMS je určen ke spolufinancování pomocných programů v zemích eurozóny, které jsou postižené vážnými ekonomickými problémy. Zároveň by ale členství v tomto mechanismu přineslo Česku do budoucna i určité jistoty.

"Během nedávné finanční a hospodářské krize se ukázalo, že společná měna může fungovat pouze v rámci zemí s obdobnou úrovní hospodářské vyspělosti, obdobným přístupem k hospodaření a také za předpokladu možnosti a ochoty občanů stěhovat se za prací v rámci celé eurozóny, tak jak je to běžné například v USA," komentuje nevýhody eura český europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Podle něj se rovněž prokázalo, že eurozóna nemůže fungovat bez alespoň částečně centralizovaných veřejných financí, což původním dohodám o EU neodpovídá.

"Společná kázeň hospodaření měla být zajištěna tzv. maastrichtskými kritérii, jejich velmi brzké a beztrestné porušování ovšem bylo jasnou ukázkou toho, že velké země mohou hřešit na úkor středních a malých zemí, které často ukázněně plnily kritéria za cenu velkých problémů a obětí," dodává Zahradil.

 

Právě se děje

Další zprávy