Jejich klienti ve frankofonním městě tak dlouho zápasili s výslovností obou jmen - nejčastěji to zkusili s "Nemek Švatal" -, až se Češi rozhodli pro kancelář s názvem N+C.
Šlo o racionální krok a "kalkul". Firmu na poradenství a lobbing v oblasti evropské legislativy založila dvojice Čechů před čtyřmi lety a tehdy ji řídili jen v tomto počtu. Teď už ale mají deset zaměstnanců, nově pobočku v sousedním Lucembursku a plánují další růst.
"Jsme na konci začátku a pro zdejší prostředí jsme už opravdu potřebovali uživatelsky vstřícné jméno," směje se dvaatřicetiletý Chvátal.
Žertují, že jsou "belgická firma s moravskými kořeny" - řídí se belgickými zákony a sami se potkali při studiích na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Nic "moravského" ale v podniku nenajdete. Hovoří se tu anglicky - pouze tři zaměstnanci jsou Češi, ostatní z různých států Evropské unie - a dům z konce 19. století, kde firma sídlí, je typickým zástupcem belgické secese.
V reprezentativnějším prvním patře stojí u stěn mramorový nábytek a na zdech visí ozdobná svítidla, ve druhém poschodí v řadě jednoduchých bílých stolů sedí za počítači mladí právníci, ekonomové i politologové. Hlavní důvod, proč sídlí na této adrese, je na dohled - z malého balkonu je odsud vidět na sídlo Evropské komise.
"Určuje nám práci," říká pětatřicetiletý Němec v narážce na oranžovou budovu v pozadí. "Živí nás sběr informací a kontextuální výklad unijní legislativy. A její návrhy vznikají právě tady, v Evropské komisi," vysvětluje.
Oba začínali u zahraničních poradenských firem. Němec rovnou v Belgii, Chvátal v Praze v jedné americké společnosti, která mu pak nabídla práci v Bruselu. V jeden moment se tak bývalí spolužáci sešli v belgické metropoli.
K rozhodnutí založit si vlastní firmu je přiměla i Evropská komise. Bylo to v roce 2019, poté co tým tehdy nové šéfky Ursuly von der Leyenové navrhl Green Deal - soubor opatření, která mají omezit emise oxidu uhličitého a zajistit šetrnější provozu unijních ekonomik.
"Došli jsme k přesvědčení, že kvůli Green Dealu stoupne poptávka po výkladu a lobbingu evropské legislativy," říká Chvátal.
Nebyli jediní s touto hypotézou. Brusel je kvůli přítomnosti hlavního unijního regulátora - Evropské komise, rady a parlamentu - město s druhým nejvyšším počtem poradců a oficiálně zaregistrovaných lobbistů (po Washingtonu) na světě. Působí jich tu okolo 30 tisíc a jejich počet v posledních letech stoupá. Růst se dává do souvislosti právě s Green Dealem.
Jediný český klient
Němec s Chvátalem se specializují na propojení a spolupráci s vědci, výzkumníky a inovátorskými firmami v oboru, kde se chystá nová regulace. V poslední době to byli hráči ve veřejném zdraví kvůli revizi farmaceutického trhu, předtím umělá inteligence, energetika nebo zmiňovaný Green Deal.
Většinu klientely N+C tvoří americké a britské firmy z jiných zemí EU. Zacílení na zmíněné oblasti ale podnikatele přivedlo k zatím jedinému stálému českému klientovi, firmě MIWA. Název je zkratkou anglického "minimum waste", tedy minimum odpadu. Právě v této oblasti český start-up působí. Vyvinul speciální systém znovupoužitelných plnicích nádob do supermarketů, které zamezují používání jednorázových obalů a tím vytváření odpadu.
Zástupci firem MIWA a N+C se před dvěma lety potkali na jedné z bruselských akcí a Němec s Chvátalem oslovili český start-up s nabídkou spolupráce. "Měli jsme s nimi několik kol rozhovorů a na základě nich jsme si uvědomili, že se chystá pro nás zásadní norma, směrnice o obalovém hospodářství," vypráví finanční ředitelka firmy MIWA Ivana Sobolíková.
MIWA postupně dospěla k rozhodnutí, že podá několik pozměňovacích návrhů k navrhované legislativě a zkusí to sama s pomocí kanceláře N+C. "Potřebujete vědět, kdy a koho v Bruselu oslovit. Tohle know-how jsme na rozdíl od N+C neměli," pokračuje Sobolíková.
Start-up usiloval hlavně o to, aby se v určité části obchodu muselo prodávat zboží bez obalů. MIWA se inspirovala už přijatým francouzským zákonem, který ukládá, že supermarkety nad 400 metrů čtverečních budou muset po roce 2030 prodávat bezobalové zboží na pětině plochy.
"Úkolem N+C bylo tuhle formulku udržet v legislativním procesu," popisuje Sobolíková. "Domluvili jsme schůzky s týmy klíčových europoslanců a vysvětlovali, proč je to důležité pro zamezení zbytečného odpadu, což je cílem regulace," doplňuje ji Němec.
Při hlasování na půdě europarlamentu nakonec prošlo zmírnění povinnosti. Pokud se už nic nezmění, obchody v EU by po roce 2030 měly nabízet bezobalové zboží pouze na desetině plochy.
"Upřímně jsme čekali, že neprojde ani těch 10 procent," komentuje to Sobolíková. "V demokracii se nikdy do puntíku nesplní, co chcete. Pro nás bylo jednoznačně přínosné, že jsme zblízka poznali legislativní proces v EU a konkrétní poslance. Dali jsme o sobě vědět, nepromarnili jsme příležitost být při tom," zdůrazňuje manažerka společnosti.
Být na správném místě ve správný čas
V Česku má lobbing stále pověst "špinavého" byznysu. V Bruselu ale nejběžnější část lobbingu, tedy podávání pozměňovacích návrhů k legislativě od klíčových asociací nebo jednotlivců z oboru, představuje legitimní zásah do chystané regulace.
"Evropská komise a europoslanci jsou otevření informacím z trhu. Debata je tu hodně odborná, až technicistní, takže musíte mít data a argumenty," popisuje Chvátal. "My jsme taková informační tykadla. Předáváme data a argumenty na správném místě ve správný čas."
České firmy zasahují do chystané unijní legislativy obecně velmi málo. V případě obalové směrnice podalo podněty Evropské komisi jenom pět tuzemských subjektů. Z jiných členských zemí, i těch menších, přitom přišly vysoké desítky podnětů.
"Nevím, proč to tak je. Českému trhu jsme se dosud blíž nevěnovali," připouští Němec. "Na příkladu MIWA je ale vidět, že české podniky mohou v evropské konkurenci uspět. Jsou schopné mít špičkové technologie, vést profesionální kampaň. Možná se na tuzemsko teď víc zaměříme," uzavírá spolumajitel bruselské firmy N+C.
Video: Urážky, sprosťárny, lži, to je Babiš. Totalita je pro něj fajn, říká ministr Dvořák
