"Máme evropské hodnoty, na kterých jsme se jako Evropani a Evropanky shodli. Česko do Evropské unie vstupovalo s tím, že s nimi souhlasíme," vysvětluje Nejedlová, proč je důležité, aby Evropský parlament i EU jako celek na rovnosti trvaly. "Lidé nám říkají, že přijdou migranti, kteří ty hodnoty naruší. Ale nenarušuje je už to, že my sami ty hodnoty nechceme dodržovat?" ptá se.
V diskusi se probírala například rovnost práv v zaměstnání. Zásada, že muži a ženy by měli obdržet stejnou odměnu za stejnou práci, je zakotvena v evropských smlouvách již od roku 1957. Přesto tomu tak dodnes není. Tzv. gender pay gap, tedy rozdíl mezi muži a ženami, co se týče mzdového ohodnocení, se podle dat Eurobarometru na evropské úrovni pohybuje okolo 13 procent. V Česku je situace ještě horší.
Gregorová, která v červnových volbách bude svůj mandát obhajovat, je přesvědčena, že je nutné tyto problémy řešit systematicky. Jako příklad dobré praxe uvádí Rumunsko, které patří mezi státy s nejrovnějším odměňováním žen a mužů v EU.
"Bylo to kvůli jednomu jedinému systémové opatření. Výrazně tam prodloužili otcovskou dovolenou, aby i muži mohli na rodičovskou. A funguje to. Rozdíl v odměňování se snižuje, protože pokud zaměstnavatel neví, kdo mu odejde, automaticky přestane i sám za sebe stereotypizovat a srovná odměňování," popisuje.
EU pomohla k řadě změn
Obavy z toho, že Brusel bude tlačit na příliš rychlé změny, pirátce přijdou absurdní. "Nemáme ratifikovanou Istanbulskou úmluvu, bůhví, jak se implementuje transparence odměňování, a nemáme manželství pro všechny. Já s takovými lidmi nedokážu souhlasit a nevím, co přesně se v jejich konzervativních životech tak strašně drasticky díky Evropské unii změnilo," vysvětluje Gregorová.
Nejedlová nicméně připomíná, že celá řada změn, včetně redefinice znásilnění, se podařila prosadit v Česku právě proto, že se stejné téma řešilo i na evropské úrovni. "Kdybychom v té době evropskou směrnici neměli na stole, tak jsme se vůbec neměli od čeho odrážet," hodnotí vyjednávání s českými politiky o nové legislativě, kterou v rámci spolku Konsent prosazovala.
V debatě (Ne)rovná Evropa ale političky řešily také zákaz potratů v Polsku a snahy omezit ženám přístup k interrupcím i v dalších evropských zemích. Včetně Česka, kde pro zákaz lobbuje například Hnutí pro život.
Političky s influencerkou Lucií Zelinkovou mluvily i o tom, jak nejlépe problematiku rovnosti vysvětlovat starší generaci nebo jak reagovat na nenávistné komentáře, které za svou práci na sociálních sítích dostávají.
Celou debatu si můžete pustit v úvodním videu nebo si ji poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci.
