Leyenová dostala od europoslanců dotaz na stav právního státu v Maďarsku na pozadí drtivého vítězství Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Ty řada mezinárodních volebních pozorovatelů označila sice za svobodné, ale ne férové kvůli omezenému přístupu opozice do médií a úpravě volebních okrsků ve prospěch Orbánova Fideszu.
Šéfka Evropské komise připomněla, že instituce už loni poslala dlouhý seznam dotazů maďarské vládě ohledně korupce a machinací s evropskými zakázkami a odpovědi v uplynulých týdnech analyzovala. "Náš závěr je, že musíme přistoupit k dalšímu kroku. Komisař Hahn (Johannes Hahn zodpovědný v EK za otázky rozpočtu, pozn. red.) hovořil s maďarskými úřady a oznámil jim, že formálně zahajujeme proces kondicionality," sdělila Ursula von der Leyenová.
"Procesem kondicionality" se v bruselské hantýrce označuje nová legislativa EU z ledna uplynulého roku, která podmiňuje vyplácení eurodotací dodržováním principů právního státu. Mezi ně patří mimo jiné nezávislá justice, svobodná média nebo schopnost vyšetřovat a stíhat trestné činy. Maďarský "problém" je podle komise a také četných zjištění investigativních novinářů právě liknavost policie a státních zástupců při řešení dotačních podvodů, do kterých jsou zapojeni Orbánovi lidé.
Oznámení von der Leyenové je začátek dlouhého procesu, který může, ale nemusí vyústit v dotační stopku pro Maďarsko. Evropskou komisi a maďarskou vládu nyní čeká několikaměsíční ping-pong argumentů a jejich zpochybňování, než věc dospěje k rozhodnutí Rady EU, pravděpodobně ve složení ministrů financí. Tam bude pro trest Maďarsku muset zvednout ruku nejméně 15 z 27 z nich.
Možný zádrhel ale může nastat už teď, na samém počátku. Komise musí ještě formálně schválit spuštění pojistky jednomyslným souhlasem všech členů, k čemuž by mělo dojít tento týden písemnou procedurou. Pokud by se ale například maďarský komisař postavil proti, o celé věci se bude muset hlasovat na dalším zasedání.
"Neočekávám žádnou ostrou diskusi mezi komisaři. V podobných citlivých otázkách kolegové chápali, že se některá nepopulární opatření prostě musí udělat," řekla k tomu Hospodářským novinám a Aktuálně.cz česká komisařka Věra Jourová. "Rozhodující bude, i pro mě, přesvědčivost argumentů kolegů, kteří připravili podklad pro spuštění pojistky. Je to supersilný nástroj a my si musíme být na 100 procent jistí, že komise obstojí v případných soudních sporech," dodala místopředsedkyně Evropské komise Jourová.
O kolik peněz by maďarská vláda mohla přijít, se zatím neví. Konkrétní částku a také jaký fond by se uzavíral, musí evropští úředníci teprve navrhnout. Jasné naopak je, že daná vláda má povinnost zajistit financování těm, kteří s eurodotacemi počítají. V důsledku tak spuštění pojistky znamená díru do maďarské státní kasy, protože obce, regiony, farmáře a další bude platit jen ze svého.
Podobně jako Maďarsko je také Polsko dlouhodobě na koberečku kvůli stavu právního státu v zemi. Proti němu však nová sankční procedura spuštěna zatím nebyla. Šéfka Evropské komise k tomu řekla jen tolik, že nezávislost polské justice ještě nebyla vyřešena a "obě strany pracují na změně".
Proč Brusel přišel s tahem proti Budapešti právě teď, Ursula von der Leyenová nekomentovala. Tento týden se ale chystá do Kyjeva za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, nabízí se proto interpretace, že nechtěla přijet na Ukrajinu, aniž by komise pokročila vůči zneužívání unijních peněz Putinovým hlavním obdivovatelem v EU a kritikem Zelenského Viktorem Orbánem.
Komisi k dalšímu postupu vůči Orbánovu režimu opakovaně oprávnil Soudní dvůr EU. Naposledy tak učinil letos v únoru, když odmítl nelegálnost nové pojistky, jak to tvrdily Budapešť s Varšavou.
