EU ještě minulý týden hrozilo rozpočtové provizorium, neboť Maďarsko s Polskem odmítaly podpořit sedmiletý rozpočet i fond kvůli novému pravidlu spojujícímu čerpání peněz s vládou práva. Obě země, s nimiž unijní orgány vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, se nakonec spokojily s ujišťujícím prohlášením summitu EU a své veto stáhly.
Poslanci v pátek na základě dřívější předběžné dohody s unijními zeměmi schválili rozpočet, v němž bude na nové závazky vyhrazeno 164,3 miliard eur (4,3 bilionu korun) a na skutečně provedené platby 166,1 miliard eur.
EP proti původnímu návrhu Evropské komise prosadil posílení rozpočtových programů na podporu zaměstnanosti a hospodářského růstu, desítky milionů eur navíc půjdou i do programů digitalizace či ochrany přírody.
"Jsem rád, že jsme v těchto těžkých časech dosáhli rychlé shody," ocenil kompromis mezi parlamentem a členskými státy předseda rozpočtového výboru Johan van Overtveldt.
Zástupci EP a německého předsednictví unie se dnes po celonočním vyjednávání shodli i na podmínkách balíku grantů a půjček v celkové hodnotě 672,5 miliard eur (17,6 bilionů korun), které budou tvořit zásadní část mimořádného fondu obnovy spojeného se sedmiletým rozpočtem EU. Dohoda zaručuje, že by 13 procent peněz mohly země získat v rámci předfinancování již od poloviny příštího roku. Celkem 37 procent prostředků z fondu by země měly věnovat na podporu klimaticky odpovědných opatření, dalších 20 procent by mělo jít do digitalizace.
Největší část peněz z fondu by měly získat Itálie, Španělsko a Polsko, Česku by z něj mohlo připadnout až 182 miliard korun. O tom, kolik peněz nakonec země dostanou, bude rozhodovat EK na základě národních plánů obnovy.
Aby si komise na financování fondu mohla půjčit na finančních trzích, musí nejprve parlamenty členských zemí schválit zvýšení společných unijních výdajů, které má být financováno z nových poplatků a daní.
