EU rozšířila sankce proti Íránu. Od pondělí platí i na velitele policie a milicí

ČTK ČTK
12. 4. 2021 20:21
Evropská unie v pondělí uvalila sankce na osm členů vedení íránské bezpečnosti za jejich roli v násilném potlačení protestů v listopadu 2019. Zmrazení aktiv a zákaz vydat těmto osobám vstupní víza do států EU platí okamžitě. Na unijním seznamu je tak ode pondělka 89 lidí z Íránu a čtyři organizace. O sankcích informovala v tiskové zprávě Rada EU.
Teherán, ilustrační foto.
Teherán, ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Oznámení přichází v době, kdy se unijní diplomacie snaží o obnovení dohody s Teheránem o jeho íránském jaderném programu, připomíná AFP. Teherán na sankce reagoval oznámením, že hodlá přerušit "jakýkoliv dialog o lidských právech" s EU, uvedla AFP.

Členské země v pondělí také o další rok prodloužily sankce zakazující vývoz do Íránu zboží využitelného k represím obyvatel, sledování nebo odposlechům. Občané ani firmy z EU nesmí osobám na seznamu poskytnout finanční prostředky. Sankce kvůli "vážnému porušování lidských práv" platí od roku 2011, Evropská unie je zatím každý rok prodloužila, teď platí do 13. dubna 2022.

Na sankční seznam v pondělí přibyli velitelé íránské policie, milicí a speciálních sil nebo bývalý ředitel věznice Evín. Na seznamu jsou nově také tři věznice.

Írán v reakci na sankce v pondělí večer prohlásil, že pozastaví "dialog o lidských právech" s EU a "spolupráci vycházející z tohoto dialogu". Rozhodnutí Teheránu zasáhne zejména do oblastí kooperace jako je "terorismus, boj s obchodem s drogami a přistěhovalectví", píše AFP s odvoláním na íránská média.

Protesty v Íránu v listopadu 2019 vyvolalo skokové zdražení benzinu o 50 procent, které vyhlásila vláda. Při protestech v ulicích podle lidskoprávní organizace Amnesty International zemřelo přes 100 lidí, OSN podle agentury Reuters počet obětí odhadla na 300. Írán předtím pohonné hmoty štědře dotoval, ale od roku 2018 se potýkal s důsledky obnovených amerických sankcí.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 8 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
Další zprávy