"Síla evropské myšlenky je nezdolná. Neexistuje žádná výzva, kterou by evropská síla nedokázala překonat," řekla von der Leyenová.

Zmínila se rovněž o problémech, které EU nyní čelí. Vedle komplikovaných výstupových jednání s Británií k nim zahrnula i rozhovory mezi Bruselem a Washingtonem o obchodní dohodě či rostoucí vliv Číny. K brexitu dodala, že pro EU znamená posílení, neboť to jasně dokazuje, co to znamená odejít z EU.

Von der Leyenová si s ohledem na mocenské zájmy USA nebo Číny přeje, aby EU vedle diplomatických dovedností nabrala k vlastnímu prosazení také skutečné svaly. K tomu je podle ní třeba to, aby se EU mohla opřít o vojenské prostředky a aby evropský blok důrazněji začal používat sílu, kterou již disponuje.

O Číně řekla budoucí šéfka EK, která se chce ujmout úřadu od 1. prosince, že je důležitým obchodním partnerem pro EU a že to platí i obráceně, ale že je nutné trvat na tom, aby Peking dodržoval evropské standardy, mimo jiné k pracovním podmínkám či ochraně životního prostředí.

O posílení mocenského vlivu EU hovořila von der Leyenová také v souvislosti s balkánskými státy, které se dosud členy evropského bloku nestaly. Prohlásila, že tyto země musí mít unijní budoucnost. "Evropa žádala po Severní Makedonii a Albánii mnohé a ty všechno splnily. Nyní i my musíme dodržet slovo a přístupové rozhovory zahájit," řekla.

Proti otevření přístupových rozhovorů se za současného stavu staví vláda francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ačkoli je výhledově podporuje. Von der Leyenová rovněž nesouhlasí s Macronovým názorem, že Severoatlantická aliance je ve stavu mozkové smrti. NATO nadcházející šéfka komise vnímá jako vynikající obranný štít svobody.