"Není to první ani poslední případ, kdy Evropská komise není zcela spokojena s dohodou mezi Radou EU (členskými státy) a europarlamentem, ale ještě jsem nezažil, že by po uzavřeném jednání prezentovala kompromis jako stále otevřený a dokonce naznačovala možnost jeho zablokování," řekl ČTK europoslanec Evžen Tošenovský (ODS), který o věci vyjednával za konzervativní a reformní frakci ECR. "Byla by velká škoda, pokud by nyní spadlo pod stůl vše, co se mi podařilo dojednat pro posílení pražské agentury GSA," upozornil.
Společně s dalším českým europoslancem Jaromírem Kohlíčkem (KSČM) a pěti dalšími z různých evropských politických rodin, kteří se věcí zabývají, je tak Tošenovský podepsán pod společným prohlášením. To na svém twitteru zveřejnila Evropská lidová strana (EEP), tedy největší frakce v EP, jejíž zástupce Massimiliano Sailini byl zpravodajem celého návrhu.
"Jsme ohromeni chováním Evropské komise, která popírá demokraticky uzavřenou dohodu," uvedli. Napsali také, že komise na poslední chvíli v jednáních změnila svůj postoj a "přijala nepřátelský přístup", který byl v rozporu s dosavadním vývojem jednání. Původní návrh přitom unijním institucím předložila loni jako část plánů souvisejících s příštím dlouhodobým rozpočtem EU po roce 2020.
Součástí středeční dohody je změna názvu GSA na Agenturu pro vesmírný program a rozšíření její působnosti z programu Galileo také na druhý významný kosmický program, kterým je programu Copernicus, sloužící k pozorování zemského povrchu pro nejrůznější účely. Po rozšíření by tak agentura, která nyní v Praze zaměstnává asi 200 lidí, mohla zaměstnat až 700 osob, věc by byla i příležitosti pro českou vědu, výzkum i firmy.
Podle informací ČTK má komise výhrady třeba k možnosti subdelegování některých technických úkolů, týkajících se například satelitů, přímo pražskou Agenturou pro vesmírný program na stávající Evropskou vesmírnou agenturu (ESA). Podle ní takový postup evropské právo neumožňuje.
Mluvčí Evropské komise Lucia Caudetová nechtěla čtvrteční prohlášení zástupců europarlamentu komentovat. Už ve středu komise uvedla, že komise má silné výhrady k řadě bodů z noční dohody. Z jejího tiskového prohlášení přitom plyne, že dojednaný kompromis nepokládá za konečnou dohodu. "Komise také zdůrazňuje, že finální dohoda by měla brát v potaz potřebu chránit zájmy EU a zajistit, že se třetí země nebudou podílet na rozhodování o vesmírném programu unie," uvádí například. Členy ESA jsou kromě zemí EU také například Švýcarsko a Norsko.
