Brusel přichází s novým krokem jen několik dní před polskými parlamentními volbami, jejichž jasným favoritem je vládní strana Právo a spravedlnost (PiS).

Komise dlouhodobě vede s Polskem řízení podle sedmého článku základní unijní smlouvy, neboť podle ní justiční reforma iniciovaná PiS ohrožuje vládu práva v zemi. Soud EU se už na podnět komise letos zabýval snížením věkové hranice pro odchod do důchodu soudců polského nejvyššího soudu. Toto opatření je podle závěru soudu v rozporu s unijním právem.

Ve čtvrtek zveřejněná žaloba míří proti další části justiční reformy, kterou se podle polské opozice i Evropské komise snaží PiS omezit nezávislost soudů a posílit svou moc.

"Polský zákon především umožňuje, aby byli řadoví soudci podrobováni disciplinárnímu vyšetřování, procedurám a sankcím na základě obsahu jejich soudních rozhodnutí," zdůvodnila komise svůj krok.

Nová norma navíc podle EK nezaručuje nezávislost disciplinární komory nejvyššího soudu, která na průběh řízení dohlíží. Její členy totiž jmenuje soudcovská rada, o jejímž složení rozhoduje dolní komora parlamentu, v níž má vláda většinu. Komise zákonu vytýká také to, že nevymezuje nejvyšší dobu, po kterou může řízení trvat, a umožňuje tak vládě blokovat jeho prostřednictvím činnost některých soudců.

"Soudci nejsou izolováni od politické kontroly, čímž je ohrožena nezávislost justice," konstatovala komise.

Varšava dlouhodobě tvrdí, že Brusel nemá pravomoci zasahovat do podoby soudnictví členských zemí. Justiční reformu zdůvodňuje snahou zbavit soudy lidí, kteří jsou spjati s bývalým komunistickým režimem.

"Ve finiši volební kampaně se Evropská komise pokouší o politickou hru," zareagoval náměstek ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta před polskými poslanci a vytkl unijní exekutivě, že používá "dvojí metr": Polsku vytýká "zpolitizovaný výběr soudců" přes soudcovskou radu, ale nevidí žádný problém v Německu, kde soudce nejvyššího soudu přímo vybírají politici.

Nejvyšší soudcovské rady fungují nejen v Polsku, ale i některých jiných evropských zemích. Mimo jiné nejsou zřízeny v Česku nebo Německu, kde správu soudnictví zajišťuje převážně moc výkonná řízená politiky.

Polská nacionalistická vládní strana se v kampani prezentuje jako ochránce polských zájmů před škodlivým vlivem EU na vnitřní záležitosti Polska a jeho konzervativní hodnoty. Pokud se potvrdí předpoklady z předvolebních průzkumů a PiS jasně vyhraje nedělní volby, dá se očekávat, že se spory s Bruselem potáhnou i v dalších letech.