Evropská komise se začala podobou maďarských azylových zákonů zabývat už v roce 2015. Maďarský premiér Viktor Orbán se v migrační krizi po roce 2014 zasazoval o co nejtvrdší řešení, za která si vysloužil opakovanou kritiku.

V posledním roce se komise zaměřila na loni schválený balíček protiimigračních zákonů, které mimo jiné zavádějí tresty za podporu nelegální migrace. Nová právní úprava umožňuje například postihovat nevládní organizace, které pomáhají migrantům žádajícím v zemi o azyl nebo o povolení k pobytu. Parlament schválil také ústavní dodatek bránící příslušníkům "cizích populací" usadit se v Maďarsku.

Letos v lednu komise právní kroky proti Maďarsku vystupňovala a v takzvaném zdůvodněném stanovisku žádala od Budapešti vysvětlení, které ale obavy Bruselu nerozptýlilo, proto se komise rozhodla předat případ Soudnímu dvoru Evropské unie.

Pokud jde o situaci běženců v maďarských tranzitních zónách, požaduje komise od Budapešti kvůli naléhavosti vysvětlení do jednoho měsíce, po kterém může komise vydat zdůvodněné stanovisko, které je předstupněm předání případu unijnímu soudu.

Komise se ve čtvrtek zároveň rozhodla poslat Maďarsko k unijnímu soudu za to, že cizinci neunijního původu, kteří v zemi dlouhodobě žijí, nemohou vykonávat veterinární profese. Postup Budapešti podle komise porušuje směrnici, která neunijním občanům žijícím v evropském bloku legálně nejméně pět let zaručuje ve vybraných oblastech stejný přístup, jakému se těší obyvatelé EU.