Berlín - Pokud měl Barack Obama v Evropě někoho, kdo se snažil omlouvat počínání amerických tajných služeb na starém kontinentu, byla to Angela Merkelová.
Německá kancléřka se ke zprávám o špiclování Američanů v Bruselu a dalších evropských městech měsíce záměrně nevyjadřovala (za což sklízela hlasitou kritiku).
Anebo je bagatelizovala slovy, že právě informace od zpravodajců z USA pomohly Evropě předejít atentátu.
Ze dne na den se ale všechno změnilo. To když vyšlo najevo, že se Američané nabourali nejen do e-mailů francouzských - a zřejmě i německých - občanů, ale že "napíchli" také mobil samotné Angele Merkelové.
Kancléřka, a s ní celé Německo, si něco takového nehodlá nechat líbit. Zemí, považovanou za jednoho z nejbližších amerických spojenců, se najednou na adresu Obamy a spol. ozývají pobouření a kritika. A to nejenže v míře, jaká nemá za poslední desetiletí obdoby, ale výjimečná je i tím, že se line ze všech stran německého (nejen) politického spektra.
Téměř 24 hodin poté, co se informace o odposleších dostala na veřejnost, o kauze poprvé promluvila i sama Angela Merkelová. Do té doby reagovala jen skrze mluvčího. "Špehování mezi přáteli - to vůbec nejde," řekla ve čtvrtek, těsně před začátkem summitu v Bruselu.
Prolomený "Merkel Phone"
I když zatím nikdo nepředložil hmatatelný důkaz - ať už nahrávku, nebo přepis zachyceného hovoru -, podle bezpečnostních expertů jsou zprávy o odposleších kancléřky věrohodné.
Jak napsal Der Spiegel, Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice (BSI) už několik dní prověřuje informace, že americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) prolomila zabezpečení kancléřčina služebního mobilu.
Mimochodem - mobilu, kterému se přezdívá "Merkel Phone" a jejž kancléřce dodala düsseldorfská firma Secusmart. Zvláštní znamení: téměř "nehacknutelný".
"Pokud je pravda, co teď slyšíme, bylo by to opravdu špatné," přiznal v ranním vysílání televize ARD německý ministr obrany Thomas de Maiziére (CDU), jinak vyhlášený propagátor dobrých americko-německých vztahů.
Otazník nad zónou volného obchodu
O "hluboké krizi vzájemné důvěry" nebo prostě jen "poměrech jako za totality" mluví nejen kancléřčini spolustraníci, ale i německá sociální demokracie (SPD).
"Kdo odposlouchává kancléřku, odposlouchává i občany," zlobil se šéf parlamentního kontrolního výboru Bundestagu Thomas Oppermann (SPD). Na čtvrtek odpoledne proto svolal mimořádnou schůzi.
Sigmar Gabriel, předseda sociálních demokratů a muž, s nímž Angela Merkelová momentálně řeší sestavení nové německé vlády, už konkrétní odvetné opatření navrhuje: Evropská unie by měla dobře zvážit, zda chce zrovna teď s Američany uzavírat novou smlouvu o zóně volného obchodu.
Washington a Brusel o ní jednají od července. Gabriel ale dohodu se "zemí, která ohrožuje svobodná práva občanů (Evropy)", zpochybňuje.
Ministr zahraničí Guido Westerwelle si zase kvůli vysvětlení předvolal amerického velvyslance v Berlíně. Podle německých médií je takový postup "krajně neobvyklý". I válka v Sýrii se řešila jen na nižší diplomatické úrovni.
Osa Berlín-Paříž
V porovnání se zbytkem světa ale nejde o nic výjimečného. Podobně reagovaly na špehování Američanů i další státy, naposledy Mexiko a Francie.
V Mexiku se NSA zjevně nabourala do telefonu a e-mailů prezidenta Enriqua Nieta, Paříž zase zuří kvůli odposlechům diplomatů i občanů a hacknutí soukromých mailových schránek. Obě země si povolaly americké velvyslance.
Americké špehování v nejvyšších kruzích v Brazílii zase mělo za důsledek to, že prezidentka Dilma Rousseffová odsunula dlouho připravovanou návštěvu Washingtonu. Měla se uskutečnit letos v říjnu.
U odsuzujících slov zřejmě nezůstane ani v Evropě. Analytici se shodují, že činnost amerických tajných služeb na evropské půdě významně ovlivní summit EU, který ve čtvrtek začíná v Bruselu.
Čeká se, že na něm s ostrou kritikou vystoupí jak sama Merkelová, tak francouzský prezident Francois Hollande. Zdroje z francouzských vládních kruhů tvrdí, že se budou oba politici radit, co dělat s americkou špionáží. Merkelová si ostatně Obamovi po telefonu stěžovala už ve středu.
I Hollande Obamovi do telefonu řekl, že chování Američanů je "neakceptovatelné". Reagoval tak na informace, že Obamovy tajné služby odposlechly za jediný měsíc přes 70 milionů telefonátů francouzských občanů.
Guardian: USA odposlouchávaly 35 světových lídrů
Britský list Guardian s odvoláním na tajný dokument NSA vyzrazený bývalým bezpečnostním pracovníkem Edwardem Snowdenem ve čtvrtek na svém webu napsal, že Americká tajná služba sledovala hovory 35 světových vrcholových politiků. Čísla jejich mobilních telefonů se dozvěděla od amerického vládního činitele, který NSA předal více než 200 kontaktů. Konkrétní jména politiků v textu zmíněna nejsou.
Podle dokumentu NSA ale americká tajná služba prý z tohoto monitorování získala jen málo tajných informací, napsal britský list.
Z důvěrného dokumentu podle The Guardian vyplývá, že NSA doporučuje vysokým úředníkům z nejrůznějších vládních úřadů včetně Bílého domu a Pentagonu, aby se podělili s tajnou službou o svoje kontakty, které by mohla zahrnout do svého monitorovacího systému.
Dokument NSA z roku 2006 ukazuje, že sledování, které se nejnověji provalilo u německé kancléřky Angely Merkelové, nebylo ojedinělou, ale naopak rutinní záležitostí.
Bílý dům zjištění vztahující se k tomuto konkrétnímu dokumentu odmítl komentovat.