Ankara/Vídeň - Snahy Evropské unie o snížení závislosti na ruském plynu a na nejistých vyjednáváních mezi Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem o tranzit plynu dnes dostaly první konkrétní obrys.
Zástupci pěti zemí podepsali v Ankaře dohodu o stavbě plynovodu Nabucco. Má přivádět plyn od Kaspického moře a z Asie, vynechává tedy Rusko jako zdroj plynu a Ukrajinu či Bělorusko jako tranzitní země.
Nabucco má od východních hranic Turecka až do Rakouska měřit 3300 kilometrů. Ročně přepraví 31 miliard kubíků plynu.
Cena se odhaduje na osm miliard eur, provoz má začít v roce 2014.
Evropa se snaží předejít opakování letošní zimy, kdy rusko-ukrajinský spor paralyzoval ekonomiku řady zemí a někde lidé mrzli ve svých bytech.
Trasa vede z Turecka přes Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do rakouského Baumgartenu.
Kdo odebírá kolik plynu
Spotřeba za rok 2008
- Česká republika - 9,18 mld kubíků
- Německo - 82 mld. kubíků
- Británie - 93,9 mld kubíků
- Itálie - 77,7 mld kubíků
- Zbytek EU - 225,4 mld kubíků
Zdroje: Financial Times, Česká plynárenská unie
Na realizaci se podílí šest energetických firem ze šesti zemí. RWE (Německo), OMV (Rakousko), MOL (Maďarsko), Transgaz (Rumunsko), Bulgargaz (Bulharsko) a Botas (Turecko).
Klíčový byl souhlas Turecka. To původně žádalo, aby si mohlo ponechat patnáct procent plynu, který bude přes jeho území proudit. Na poslední chvíli ale Turci od této podmínky upustili.
Jako dodavatelé plynu pro Evropu přicházejí v úvahu hlavně Ázerbájdžán, Turkmenistán, Írán, Irák, případně Kazachstán.
Podpis dohody ale neznamená, že Nabucco skutečně vznikne. Zatím není jasné, kdo a kdy bude plyn dodávat a za jakých podmínek. Přetrvává příliš mnoho nejistot.
Dnešní podpis je jen vyjádřením politické vůle zúčastněných zemí a Evropské unie Nabucco postavit a zajistit si bezpečné zdroje energie.
„Základní překážkou zůstává nejistota, odkud se plyn do plynovodu Nabucco vezme. Bez zajištěných dodávek nemůžete stavět plynovod, na druhé straně bez plynovodu těžko zajistíte dopředu dodávky," popisuje komplikovanou situaci pro agenturu Reuters Ana Jelenkovicová z výzkumného centra Eurasia Group.
Rusko a jeho plynárenský gigant Gazprom prosazují konkurenční projekt South Stream.
Ten by ještě více posílil závislost evropských zemí na ruském plynu, nicméně Bulharsko, Rumunsko či Maďarsko možnost připojit se k tomuto projektu stále zcela neopustily, zájem na něm má například Srbsko.
Nelze ani vyloučit, že nakonec vzniknou oba plynovody. South Stream chtěli Rusové dokončit v roce 2015 a cenu odhadli na deset miliard eur.
„Určitě je lepší a ekonomicky výhodnější stavět jen jeden plynovod. Ale nelze vyloučit, že nakonec vzniknou oba projekty, oba jsou také výsledkem do značné míry politických rozhodnutí. Podle mého názoru jsou naleziště pro takové dva plynovody omezená. Pro Českou republiku je rozhodně výhodnější, aby vzniklo Nabucco. Ale tipovat v tuto chvíli, který z těch dvou plynovodů se bude realizovat nebo zda přece jen oba, to si v tuto chvíli netroufám," řekl Aktuálně.cz analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.
Jak bylo už napsáno výše, kolem Nabucca je stále mnoho nejasností. Například na plyn bohatý Turkmenistán by rád dodával do Evropy, ale musel by vyřešit transport přes Kaspické moře.
Představitelé autonomního iráckého Kurdistánu se chtějí připojit k Nabuccu, nicméně centrální irácká vláda v Bagdádu se k tomu staví rezervovaně až odmítavě.
K zapojení Íránu do projektu zase mají výhrady Spojené státy, které chtějí islámskou republiku držet v mezinárodní izolaci a pod hospodářským embargem.
A Ázerbájdžán je pod silným tlakem Ruska, aby raději spolupracoval s ním.
